Sicario 2: Soldado

„Pravidla boje?“ - „Srát na všechno. Vyčistěte to.“ Po prvním díle jsem už neměl tak vysoká očekávání (k tomu ostatně přispěly i zdejší reakce, z nichž nejedna popisuje Soldado jako slabší verzi jedničky), takže jsem si ani nepřipouštěl nějaké větší zklamání. A on to opravdu žádný velký průser nebyl. Jistě, postava Emily Blunt mi chyběla, ale k dvojce Benicio Del Toro – Josh Brolin se přidává ještě pro mě dosud neznámá Isabela Moner, a je fakt, že prominentní „tvrďačku“ Isabel Reys mě bavilo pozorovat. Co do kvality snímku bych mohl více či méně zkopírovat superlativy z prvního dílu, a to i přes to, že Sollima (nečekaně) není Villeneuve (a kvalita je níž), na druhou stranu režisér Suburry také není žádný nazdárek, a očividně se snažil v rámci možnosti ducha jedničky zachovat. Plný počet ovšem uteče i dvojce (tentokrát výrazněji), a znovu kvůli konci, který…no, musel jsem si ho nechat projít hlavou podobně jako Alejandro, ehm ...(ano, v podstatě jediná do očí bijící kaňka na filmu, ale tak velká, že výsledně hodnocení sráží až k slušným 4*). (20.10.2018)

První komentáře byly natolik rozpačité až odmítavé, že zchladily můj zájem do té míry, že jsem vyčkal na reakci mého oblíbeného flankera.27 a teprve poté jsem se odvážil usednout do přítmí kinosálu. Nemá smysl si nalhávat, že největším důvodem pro pokračování byl úspěch Sicaria, který se stal pro řadu filmových fanoušků malým filmovým zjevením. Stefano Sollima sice nedosahuje kvalit Denise Villeneuva, ale pořád jde o nadprůměrného filmaře, který má navíc k žánru blízko. Taylor Sheridan si sice vybral slabší den, vlastně mám pocit, že je to zatím nejslabší scénář, který jsem z jeho dílny mohl vidět, ale ani tady neshledávám důvod k zásadní kritice. To, co fungovalo na jedničce, tedy atmosféra, postavy, hudba a styl, bylo v zásadě úspěšně přeneseno do pokračování. Tvůrci napodobují styl Sicaria, ale nekopírují přitom obsah. Nejde o zásadní titul roku, ale slušnou letní žánrovku, kde jsem necítil žádné zklamání z proinvestovaných peněz za vstupné do multiplexu. Celkový dojem: 75 %. (19.07.2018)

Pro mě skoro stejná pecka jako jednička. Minimálně celou první půlku jsem si lebedil, jak tam vše náramně funguje - skvělá zápletka, luxusní atmosféra, výborný scény, perfektní casting (Del Toro a Brolin jsou prostě neskutečný machři!)... A i závěr (docela překvapivý) mě dost potěšil. ___ Popravdě moc nechápu, že to tolika lidem přijde jen jako ucházející průměr, já bych na takovýhle filmy (drsný, hutný a tematicky velice aktuální thrillery) chodil do kina klidně furt... 80 % (30.06.2018)

„JESTLI CHCETE, ABY TO FUNGOVALO, BUDU MUSET BEJT ZLEJ…“ /// Takže takhle se prej dá bojovat proti terorismu. Teda… jestli na to máte žaludek! Toť otázka pro politiky a za ní následuje hned druhá – jestli vůbec chcete, aby se něco změnilo… Politicko špionážní thrillerová podívaná, která je slabší odvar jedničky. Příběh poskládanej ze tří osudů je sice dramatickej, drsní hoši jsou furt drsní, ale chybí tady nějakej „rozumnej“ faktor, kterým byla (třeba) Emily Blunt. Nenudil jsem se, ale žádnej jásající výskok, kterým bych si rozflákal čelo vo strop se nekonal. Brzo není na co vzpomínat… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nemám rád prašný cesty. 2.) Rád bych, aby si se mnou někdo z Mexika promluvil o budoucnosti. 3.) Thx za titule „Libor.“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (25.09.2018)

I když je na první pohled a snad ještě i po první scéně vše při starém, nedostává se Soldado svému předchůdci na dostřel. Ani nemůže, velká většina klíčových zúčastněných z minula totiž chybí. Villeneuve a jeho dokonale přesvědčivá režie, Joe Walker se strojově přesným střihem, tepající Jóhannssonova hudba a v první řadě vtahující Deakinsova kamera, která tehdy nadprůměrný zážitek pozlatila k nezapomenutelnosti. A ti všichni jsou teď nahrazeni a kromě klíčové herecké dvojice se vrací alespoň Taylor Sheridan. Opět se rozhodl tnout do živého, ale kromě momentu překvapení mu tentokrát chybí i lidštější rozměr, který v prvním dílu diváka díky charakteru Kate tak rozvibroval. Její nástupkyně v podobě neustále vláčené Isabel podobný úkol nemůže zvládnout, protože celou dobu jen slouží zápletce bez toho, že by dostala čistě vlastní scénu na úkor machinací, akce a zatvrzelosti Brolina s Del Torem. Jako samostatná žánrovka samozřejmě Sollimova vize obstojí, na to je charisma obou zmíněných příliš fatální, ale jako pokračování filmu, který před třemi lety zatřásl kinem, je to zatraceně málo. (24.07.2018)