Donovan's Brain

Na to, jaké je téma filmu vlastně blbina, je zpracování nesmírně poctivé a herecky kvalitně zahrané. O to víc mě mrzí, že mě příběh o velkém mozku v kádi, co ovládá svého doktora, mě vlastně v nejmenším nechytil, nezaujal, nebavil... Přitom od tvůrců snaha byla, třeba o atmosféru hodně velká, ale bylo to hodně přitlačené, až to vyznělo naprázdno: třeba závěr, kdy mělo "démonické vyvrcholení", které stejně uteklo mezi prsty, podpořit blesky a hromy na nebi (ale bez deště, postavy stály venku), dramatická hudba, napínavé okamžiky, kdy se zdá, že dobro nezvítězí - a dohromady z toho byla příliš rychle zakončená scéna. Vlastně se mi líbil jen nekvalitní model mozku, a to ještě jen ze škodolibosti. (11.02.2015)

Předlohou filmu je novela Donovan´s Brain, kterou v roce 1942 napsal Curt Siodmak. Ta se dočkala několika zpracování, poprvé v roce 1942 jako The Lady and the Monster, nejznámnější je však tato verze z roku 1953, uvedená pod původním názvem. Roli manželky Dr. Coryho zde hraje Nancy Davis, která si už rok před premiérou vzala Ronalda Reagana.__Musím uznat, že příběh je to opravdu bláznivý. Dr. Cory udržuje v akváriu naživu mozek pana Donovana, dostane se pod jeho vliv a začne se chovat jako by byl Donovanem. Lew Ayers je ve své roli velmi přesvědčivý a výborně hraje přerod osobnosti Coryho do Donovana. Gene Evans hraje pro podobné filmy typického veselého týpka, podobná postava mne někdy docela štve, ale zde to funguje velmi dobře. Trochu mne sklamal závěr, který řadím do kategorie "to se může stát opravdu jen ve filmu". Model mozku je taky nic moc, zvětšuje se a světélkuje, což působí nechtěně legračně. Jinak jde ale mezi sci-fi z 50.let o nadprůměrný film. (16.02.2008)

Plakátové.info: LIDSKÝ MOZEK, SKRYTÝ V LABORATOŘI, MU ŘÍKAL: ZABIJ! ZABIJ! ZABIJ! RUCE JEJÍHO MANŽELA, KDYSI TAK MILUJÍCI…..A NYNÍ ZABÍJEJÍCI! JEHO MYSL JE POSEDLÁ MOZKEM MRTVÉHO ČLOVĚKA!!! ____ Tak samozřejmě, reklamní výkřiky jako obvykle přeháněly, zas tak dramaticky se to nehrotilo. Ovšem i tak je námět – mozek vyjmutý z mrtvého pacienta, uložený v akváriu, kde postupně roste, světélkuje a ovládá mysl doktora coby hlavního hrdiny – patřičně pulpový. Přesto není se čemu posmívat. Tohle je stoprocentně profesionálně odvedená práce. Přesto, že si tvůrci více jak polovinu stopáže vystačí se dvěma místnostmi, je celkem potěšení to sledovat, a to díky skvěle hrajícím ústřední trojici herců a soustředěné režii. Atmosféra postupně správně houstne do lehce hororového nádechu, lehce možná zklame až samotný závěr, kdy by člověk čekal vyhrocenější gradaci. Hlavní postava – takový „Jekyll a Hyde“ v jednom, by díky praštěnému nápadu („….mozek mě ovládá a já chci dělat neplechy, bububu…“) mohla svádět k nechtěné sebeparodii, ale zkušený herecký matador Lew Ayres to ustál se ctí, jeho proměna je uvěřitelná a reakce na jeho chování v podání ostatních herců adekvátně zahrané. Tady si prostě nemám na co stěžovat. (17.09.2013)

Je rado mozoček? Tak z tejto pomerne zaujímavej knižnej predlohy, sa dal vykúzliť predsa len napínavejší biják. A to, že šialenosť toho mozgu je ohraničená iba finančnými podvodmi a nehrnie sa do takého, pre žáner typického ovládnutia sveta pomocou nejakých armád bezduchých ľudí, či robotov vytvorených pomocou nich, je u sci-fi tak trochu slabá polievočka. (21.05.2015)