Súmrak dňa

Velice zajímavý a zvláštní film. Před jeho shlédnutím jsem o něm v životě neslyšel a proto mě překvapilo vysoké hodnocení a osm nominací na Oscara. Po shlédnutí musím uznat, že asi zaslouženě. Komorní snímek, který si na nic nehraje a ukazuje jenom to co chce. Hodně vyjímečné je také to, že téměr každý rozhovor, každá věta zde má svůj smysl. Proto jsem pokaždé, když mě někdo vyrušil, podrážděně tišil jeho hlučné chování ze strachu, že mi něco podstatného unikne :) Co říci ke hercům...hodnotit Hopkinse v tomto filmu je nošením dříví do lesa, mě se ale opět moc líbil "strýček Alfie" ze Smrti na pohřebě - Peter Vaughan. I zde byl naprosto skvělý, zvláště tichá scéna, kdy se Hopkins dívá z okna na jeho snažení narovnat křivé kameny...Vše navíc dokresluje melancholická atmosféra starého anglického sídla, která mi připomněla některé díla Hercula Poirota. Akorát ten "holubí" konec mě moc nenadchnul. (06.08.2009)

Panské sídlo a jeho chod vnímaný očima prvního sluhy v historických třicátých letech minulého století i poté. Tuto osu doplňuje druhá. Je jí historie nenaplňovaného, ale přesto zřejmého vzájemného hlubokého vztahu muže v livreji a ženy v zástěře. Lidí služebných a deformovaných tuhou konzervativní konvencí, ale přesto charakterově a osobnostně pevných, stálých, nahmatatelných. V překotném chodu všedních úkonů, v soukolí úsluh, praní, mytí nádobí, cídění nábytku, v larvě nikdy nedoceněných a deformovaných lidských altereg svých chlebodárců plyne život rychleji než voda v Temži nebo Severnu. To, co by v normálním světě trvalo hodiny a dny, v tomto paralelním služebném bytí probíhá měsíce a léta. V závěru filmu pod tuhou škraboškou konvence postřehneme to podstatné: dva zmařené, nenaplněné lidské životy. Nemusíme vždy vadnout, bohatě stačí, jsme-li odtrženi od svých kořenů. Hopkins i Thompsonová v tomto mimořádném šerosvitném díle své nejednoznačné postavy podali se skutečnou uměleckou noblesou a povýšili je - a s nimi i film - na uměleckou událost minimálně roku. Chtělo by se věřit, že nejen roku. (10.02.2008)

Politika appeasementu pohledem (ne)romance, kde vilné pohledy, věty vzájemné náklonosti či jakékoli přiznání citů nepřichází v úvahu. Veškerá pnutí vytvářející smyslnost se skrývá v prostých osloveních "pane/slečno" a distingovaných poklonách dobře odvedené práce. O co lépe napsaná, o to lépe zahraná charakterová studie jedince zdánlivě bez názorů, emocí a osobního života. Jedince, jehož osobností je "jsem tu, abych sloužil". Scénář lepší předlohy; byť i ta je nesporně vynikající, tak je vyprávěna Stevensem čili se ztrácí aura fasády nepřístupnosti ústřední postavy. Sofistikovaný a utlumený "jen tak mimoděk" pohled na velká životní i historická témata. Navzdory zdánlivé chladnosti (či díky ní?) je to předně o živoucích postavách a vroucích emocích. A to, paradoxně, bez jakýchkoli emocí; natož vroucích. (16.01.2024)

Ve zkratce a bez nadsázky se dá Soumrak dne označit za mimořádně působivý precizně natočený snímek, jeden z těch zásadních titulů, které rámují vývoj určitého žánru a stávají se součástí jeho zlatého fondu. Psychologická studie muže, který loajalitu a striktní plnění služebních povinností povýšil na absolutní cíl a obětoval mu svůj osobní život včetně šance založit vlastní rodinu, je zasazený do období 30.-40. let minulého století, kde se na honosném sídle britské aristokracie neodehrával pouze tradiční společenský život vyšších vrstev, ale i politická setkání na nejvyšší úrovni, která se stala přípravou a předehrou 2. světové války. Majitel panství totiž patřil ke strůjcům politiky appeasementu. Divák tak může zprostředkovaně sledovat, jak se při setkání těch, kteří se považovali za společenskou elitu, rodilo selhání vedoucí až k milionům mrtvých a několika zpustošených kontinentů. V každém případě si divák může odnést zážitek ze špičkového herectví Anthonyho Hopkinse a Emmy Thompson. Celkový dojem: 95 %. (20.08.2014)

Film, který málo slovy sděluje neskutečné množství pocitů a emocí. Nedůležitý příběh, ale o to důležitější atmosféra mezi Hopkinsem a Thompsonovou. Jeden z nejromantičtějších filmů, který dokáže hluboko zasáhnout. Pro mě je Hopkins hercem charismatu, který dokáže vyvolat v divákovi takové empatie, které jeho "nepochopitelné" chování pochopí. Film bez jediné chybičky, který divákovi nepovolí ani na okamžik pocit spokojenosti.. snad kromě pocitu spokojenosti nad tím, že se jedná o zcela perfektní dílo. (24.12.2013)