Sklenený zámok

„Sklenený zámok sme nakoniec nepostavili.“ – „Ale užili sme si jeho vymýšľanie.“ Bože, to bolo dlhé ako režisérska verzia Pána prsteňov! Z „kamzíčka“ (v slovenskom dabingu Petra Kočiša) sa budem ešte dlho strhávať zo sna. Fakt ťažký a negatívny nielen dabingový, ale tak celkový filmový zážitok. Paradoxne, keď už som to čakal najmenej, asi dvadsať minút pred koncom to dostalo ako-taký zmysel. Zaujímavé na Harrelsonovej postave je, že akonáhle nad ním zlomíte palicu, urobí v nasledujúcej scéne niečo pekné. Nakoniec je možno aj pravdou, že svojim deťom okrem všetkého toho svinstva dal do života aj zopár dobrých lekcií (ale veľa ich určite nebolo a mal by sa hanbiť za to, čo robil a aký bol, prípadne sa mal liečiť, pretože toto už asi bola choroba). Mimochodom, fakt príšerný výkon Woody. Prepáč, mám ťa ako herca rád, ale v tomto si nikdy hrať nemal, to nebola „tvoja“ rola, to nebol „ten“ typ, na aký sa špecializuješ a v ktorom si fakt dobrý. Relatívne (veľmi relatívne) podobný Toto je náš svet s Viggom Mortensenom sa mi páčil oveľa viac (mimochodom, aj v ňom hral jedno z detí Charlie Shotwell, wtf). (07.07.2020)

Já se teda divím, že tenhle film je tak málo hodnocený, protože určitě za zhlédnutí stojí. Herecky naprosto skvělé zahraný, takže možná i proto sedím jako přišpendlená, hltám Woodyho, Brie i Naomi a jsem zvědavá, kterým a jakým směrem se bude vše vyvíjet. Svobodomyslní rodiče a jejich děti, kočovný život na pomezí úplné chudoby (spoiler: a ono to tak možná ani nemuselo být? ) To je docela velké sousto,ale co je vlastně v životě důležité, jaké hodnoty nebo směry? Mě se to líbilo, nebýt omezován, neřídit se pravidly a zažít aspoň měsíc jako Wallsovi. (23.01.2018)

V tomto životopisném dramatu můžeme ze začátku vidět bláznivou jízdu dvou volnomyšlenkářských rodičů, kteří v retrospektivním vyprávění projíždějí celou Amerikou, jelikož nikde nevydrží s jejich způsobem života. Do toho sebou tahají čtyři roztomilé dětičky, které si se svými rodiči zažijí spoustu švandy, bžundy a prčy, ale také nejednu svízel. Další pohled v tomto dojemném filmu můžeme vidět ze života již vyrostlých dětí, jak se uchytily ve světě, kterým jejich rodiče a zejména alkoholický otec opovrhovali. Nedokážu si představit, že bych něco podobného zažil a co by to se mnou v budoucnosti udělalo, ale je to jistý styl života a opovrhování kapitalistickým systémem, který se již zmiňovaní rodiče snažili svým dětem vštípit od útlého věku. Proto ani nechodili do školy a nestačili se ani skamarádit se svými vrstevníky. Když se jim už náhodou začalo dařit, tak to vždy zkazil jejich nadprůměrně inteligentní fotřík, kterej asi neunesl ten nával nečekaněho štěstí a hledal útěchu nad dně nejedné skotské hnědé břečky s katastrofálními a nežádoucími účinky. Do toho jejich mamá nechtěla fachčit a místo toho malovala desítky všemožných čmáranic na plátno. Ale vcelku to byla veselá a fungující rodnka, která se musela spolehnout jen sama na sebe a která poznala pěknej kus americké divočiny. V dalším pohledu zde můžeme vidět již dospělé děti, které se vcelku uchytili ve světě, kterým od malička byli nuceni opovrhovat a dokonce se stali pravým opakem toho, co chtěl jejich mírně narušený papá. Od půlky filmu už to nebylo tak veselé a dalo by se říci, že to občas bylo i deprimující. Ale, když si vezmu ty moudra, která malým dětem jejich švihlý otec hláskoval již od malička, tak s ním a s jeho některými frázemi musím souhlasit. Viděli jsme zde mnoho zapomenutých koutů amerického kontinentu, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, protože selsky bych to nazval vidlákov nebo ještě lépe buranov největšího kalibru, ale zejména brilantní herecké výkony všech přítomných hlavních představitelů a to zejména Woodyho Harrelsona, který zde perfektně ztvárnil hlavní roli otce rodu a který je ve filmu fakt svůj. Ale i jeho žena, kterou si zahrála Naomi Watts stojí za připomínku a nejde jí hodnotit jinak než velkou pochvalou. Za příjemnou oddychovou jízdu s komediálními a originálními dramatickými prvky a taktéž dojemným koncem u kterého nezůstal nejeden kapesník suchý dávám zasloužených 80%. (09.07.2021)

Až na to, že jsem to viděla s dabingem, a na to finální smíření a odpuštění, mi to přišlo jako docela dobrej a koukatelnej biják. Ale zklamal mě ten konec, protože to, co předváděli oba rodiče, nejen otec, matka se v takových případech stává spoluviníkem - i když v menší míře - to se nedá jen tak odpustit. Ty hlavní dětské postavy to poznamenalo na celej život. A hlavní "hrdinka" to vystihla přesně: slova nic neznamenají. Ale na konci jí ta slova najednou se začnou zdát super, nebo co, přestože děti neměly víc než často co jíst, otec sebral dceři prachy, chtěl vyhodit matku z okna apod. ... Takže otec může odejít s klidem v duši. Mohou ale ostatní? Jo a co se mi taky nelíbilo, bylo přílišný vykreslení toho extrému, když hlavní postava dělala ještě žurnalistku, ten přehnanej luxus, to líčení, hadry a stylizace, jako chápu, že to tam muselo bejt naznačený, aby se na konci zas mohla přetransformovat, ne do toho, co byla jako dítě a jsou stále její rodiče, ale do takový tý obyčejný supr holky, ale tohle bylo fakt až moc. Takže za tři. (03.01.2024)

Musím říct, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu, nečetl jsem obsah ani komentáře a na film jsem narazil jen proto, že jsem hledal snímek, ve kterém hraje Sarah Snook. Zpočátku jsem měl pocit, že se znovu dívám na film Captain Fantastic, ale brzy bylo jasné, že tady je situace ještě bezútěšnější. Příběh mě sice dvakrát neohromil, ale byl jsem velmi spokojen s hereckými výkony, nevyhledávám zrovna filmy s dětskými herci, ale tentokrát to stálo zato. (31.12.2018)