Ghostland

Psal jsem to už minule, ale musím to napsat znova. Laugier to má hrozně těžké, protože po Mučednících prostě nemůže točit "normální filmy", musí být vždy o kus víc meta, o kus víc progresivní, o kus víc subverzivní. Ani Ghostland nezapře až křečovitou snahu splnit všechny nároky, které kdyby nebyly naplněny, tak by Laugier prohrál - nároky, které jsou kladeny na málokoho dalšího. Kdyby ten film nebyl tak nesmírně zatížený a mohl se chvílemi nadechnout, tak by byl příjemnou, důmyslnou žánrovkou. Ale protože tou být nesmí, má poměrně málo manévrovacího pole. A končí jako mechanická a po první třetině i odhadnutelná snaha o nemožné. 3 a 1/2 (10.06.2018)

Překvapení jako hrom. Očekával jsem další z mnoha tuctových hororových snímků a byl jsem velice příjemně překvapen. Velice si cením toho, že tvůrci neobtěžovali diváky s nudným a dlouhým úvodem. Velice rychle se šlo na věc. Zápletka je poměrně originální a především opravdu hodně zajímavá a zábavná. Strachy se u filmu asi nikdo nepomočí, ale snímek ve mně vyvolával velmi nepříjemné pocity. Příběh Barbín, které se dočkaly svého Kena, kterého si však zřejmě představovaly trošku jinak než jako mongoloidního zlobra neměřitelného IQ. Děj je opravdu famózně vystavěn a moc hezky si hraje s diváky, které nějakou chvíli nechá se utápět v dumání nad tím, co je sen a co realita. [84 %] (21.11.2023)

Dobrej nápad, umě natočenej, jen se z něj dal vytěžit ještě daleko větší mindfuck, takže jeho nepřítomnost byla nakonec poněkud zklamáním, protože tak vrchol filmu přišel vlastně někde kolem poloviny stopáže. Možná bych tomu dal i za 3*, ale přičtu tomu k dobru to, že mě to od jedný události nutilo až do konce přemejšlet, jestli to vlastně celý nebude ještě úplně jinak. (01.07.2018)

Pascal Laugier je prostě borec. Nejdřív nás namlsá odkazem H. P. Lovecrafta a pak rozjede masomlejnek, u kterýho jsem měl co dělat, abych to ustál a strachem se v posteli neposral. Ghostland je výbornej kousek. Sice je samoúčelnej a jednoduchej, jak Zemanovi trencle, ale přesto se jedná o stylovku, která i přes to všechno překvapivě funguje. Syrový hard-core horor, u kterého mi vůbec nevadí jednoduchý námět, místy složité nelogičnosti v rámci reality versus sen, ale užívám si to v konceptu samotného hororu jako takového. (28.12.2018)

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. (30.08.2018)