Ghostland

Parádní vypravěčská piruetka a pořádně intenzivní cvokhaus! Laugierovi jsem sice věřil, ale vzhledem k tomu, že film nepředcházela pověst velké hororové události (jako tomu letos bylo u Tichého místa nebo nadcházejícího Hereditary), jsem očekávání mírnil. Možná hlavně díky tomu jsem nakonec tak příjemně překvapený. Ghostland sice nemá filosofické přesažno jako Mučedníci, jimiž se Laugier prosadil, ale rozhodně dodává více hororového uspokojení než The Tall Man. Na filmy z tohoto ranku jsme byli zvyklí před deseti lety, následně ustoupily do pozadí takovým způsobem, že dnes opět mohou působit jako svěží vítr. Konečně zase hororová akce, která je utržená ze řetězu a bolí! Akce, kde se postavám dějí takové věci, že divák věří, že je opravdu hluboce traumatizují a nediví se jejich hysterii. To vše navíc zabalené do prvotřídní technické formy, odehrávající se v interiérech hororově skvostné barabizny a ozvláštněné vyprávěcí strukturou, která dává smysl (byť si dokážu představit, že pro někoho bude samoúčelná). Tleskám. (11.06.2018)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Matka s dvoma dcérami zdedia dom po svojej tete. Nanešťastie sa hneď po príjazde stanú obeťami brutálneho útoku a široko-ďaleko nie je nikto, kto by bezbranným ženám mohol pomôcť. Čaká ich najhoršia noc ich života. - Jednoznačne horor, ktorý nestačí vidieť len raz. Podla očakávania velmi sofistikovaný zážitok, ktorý sa ťažko popisuje slovami, ale ukazuje, že pán Pascal Laugier je na hororovej scéne výnimočným zjavom a ja som za jeho diela velmi vďačný. Ghostland dokáže nespočetnekrát prekvapiť, a vždy, keď som začal mať pocit, že som režisérove úmysly prekukol, priniesol ďalšiu otočku úplne opačným smerom. Nie je to síce až taký hlboký zážitok ako Martyrs, ale takýchto dôležitých kúskov v tomto žánri človek vela nenájde. Po druhom zhliadnutí pôjde hodnotenie pravdepodobne vyššie, pretože mám pocit, že mi napriek nevídanému zážitku vela vecí uniklo. + herec z Devil's Gate a Cult of Chucky + herečka z Residue (10.06.2018)

Na rozdíl od ostatních uživatelů jsem mimořádnou kvalitou Laugierovy režie rozhodně nebyl překvapen, ba naopak. Ve své odborné predikci jsem totiž Ghostland označil za letošní hororový highlight. Pascal Laugier měl nad celým projektem absolutní kontrolu, takže se k potěše hororových fajnšmekrů nenechal svázat konvencemi filmového mainstreamu. Snímek odmítá klasické postupy hollywoodské narace, v důsledku čehož navštěvujeme různé časové a prostorové roviny, kdy zároveň balancujeme po křehké hranici na pomezí reálného a imaginárního. Obdobné zacházení s vyprávěním samozřejmě znesnadňuje jeho pochopení, takže tuto emocionálně zničující cestu skrze Laugierův psycholand v žádném případě nemohu doporučit laickému publiku. Jakožto zdejší hororový expert uděluji snímku Ghostland plných pět hvězd, jelikož se bez jakýchkoliv pochybností jedná o nejlepší horor roku 2018. (12.06.2018)

Překvapení jako hrom. Očekával jsem další z mnoha tuctových hororových snímků a byl jsem velice příjemně překvapen. Velice si cením toho, že tvůrci neobtěžovali diváky s nudným a dlouhým úvodem. Velice rychle se šlo na věc. Zápletka je poměrně originální a především opravdu hodně zajímavá a zábavná. Strachy se u filmu asi nikdo nepomočí, ale snímek ve mně vyvolával velmi nepříjemné pocity. Příběh Barbín, které se dočkaly svého Kena, kterého si však zřejmě představovaly trošku jinak než jako mongoloidního zlobra neměřitelného IQ. Děj je opravdu famózně vystavěn a moc hezky si hraje s diváky, které nějakou chvíli nechá se utápět v dumání nad tím, co je sen a co realita. [84 %] (21.11.2023)