Volha

Hlášky: Standa Pekárek: - "Třesu, šéfe, třesu." & Standa Pekárek: - "Mohu vám odpovědět protiotázkou?" & Standa Pekárek: - "Ale ten jeho auťák musí bejt báječnej kočkolap!" & Standa Pekárek: - "Tři auta. Kdo tohle má?!" & Standa Pekárek: - "Když v tom jede Goťák, tak já taky!" (26.05.2023)

Nevyrovnaný, tón tomu lítá od mrazivý / vtipný drobnokresby vykloubený doby až k lehčí cringe řachandě, ale k mýmu překvapení se drží jednoznačně na straně prvního. Pekárek je zdegenerovaný chemlonový Švejk, přesně to, co česká povaha udělala z druhdy pronikavý Haškovy satiry: karikaturu s pivečkem a to chce klid a nohy v teple svatozáří kolem bauchu. Žádné my a oni. Jen my cachtající se v blátě, výmluvách a morálních kompromisech, v nichž často nešlo o život, ale "jen" o klidnou existenci. Normalizace tu konečně není vyobrazená jako idylický ostrov rodinných pelíšků vs idiotský systém, ale jako vším a všemi prorůstající rakovina nudy, přetvářky a připrcávání, kterou spolutvoří státní aparát a lidi, kteří uzavírají různé formy tichých dohod - dokonce i když vzdorují. A nad tím vším se s pokojem Buddhy vznáší kurva, bavič a obratný existenční navigátor Standa, který má jednoduchý životní kompas: když to říká Goťák, tak to asi bude pravda. Rok 1989 není tlustá čára. A Pekárci dneska plní náměstí. Nenávidí cokoliv, co se odlišuje od jejich jednoduchý vize správnosti a nohou v teple. Píší svoje zamindrákovaný výlevy na ČSFD. Volha konečně nedělá z minulosti skanzen, ale napomáhá pochopit, v čem nás historie dokurvila a v čem jsme dokurvili my jí - a jak v tom vesele pokračujeme, protože je to v nás, ne v nich. Třicet let to trvalo, ale Pachlovi se to konečně povedlo. Má to všechno nějaký řešení? A mohu vám odpovědět protiotázkou? (03.05.2023)

Po rozpačitém prvním dílu (ale nechá se pochopit, že museli nějak ty postavy představit) perfektní seriál. Už dlouho jsem se tak netěšil na každý nový díl. Přes tragiku a šeď normalizace je to plné humoru. Postava Pekárka je geniální a originální, primitiv, hajzl, vychcanec, promiskuita s velkou sociální inteligencí a malým smyslem pro morálu, vše skvěle zahrané Hádkem! Báječné i vedlejší postavy, vesměs různě velkých zbabělců, kteří v té posrané době chtějí přežít. 4,5* Třesu a jdu na 5!!! (02.05.2023)

Bravurní práce České televize a skvělá sonda do hlubin české vychcanosti. Hlášky jako "Třesu šéfe" nebo "Mohu vám odpovědět protiotázkou" se díky tomuto seriálu mezi veřejností stanou používanější. Kryštof Hádek konečně po delší době dostal roli, která mu sedla jak prdel na hrnec a svou vychcanost mohl prodat na 100%. Seriál není ani náhodou hyperkorektní (ukazuje chování k ženám v tehdejší době, které se k dnešku malinko zlepšilo) a nebere si s ničím servítky, je vulgární a představuje realitu "mocnosti ČST" v tehdejších letech. První díl byl asi nejhorší úvod seriálu, co jsem v životě viděl, ale zbytek seriálu byl naprosto skvělý a měl by ho vidět každý, koho zajímá ať už dění před rokem 89 nebo odpornost některých lidí co tvořili tehdejší televizi. Vedle Devadesátek další parádní projekt ČT, který je doplněn dobovými záběry a vylepšen o hudbu, kterou má pod palcem Michal Pavlíček - to jsou malé detaily, které pro mě tvoří tu přidanou hodnotu, kterou od kvalitní minisérie očekávám. Zajímavý komentář: EllienPM (01.05.2023)

"Třesu, šéfe. Třesu." 'Volha' dýchá tak přesnou ukázkou tehdejších poměrů, že už si dlouho nepamatuju, kde bych to tak cítil a 6+ hodin je dost a člověka to baví okamžitě, protože Standa Pekárek není žádnej Mirek Dušín, není to lumen a naopak je to řádnej zmetek (a samozřejmě, je to výkvět, reakce na dobu, člověk si myslí, že když něco není správně, dává mu to do rukou stejné zbraně jako druhé straně - mít děcko s manželkou doma, udělat si děcko s další milenkou z hospody, která pak jde kvůli tomu na potrat a mezitím si na pracovní cestě Pekárek píchá další ženskou... po rozvodu skončí se Slovenkou, kterou si taky vezme a má s ní dvě děti, ale eventuelně ji začne podvádět taky... a vtipný je, že jsem zjistil, že tohle se daří přesně takovým týpkům, co říkají i ženským konstantně "vole", a to nemluvím ani o všech těch blbých Pekárkových vtípcích - Hádkovy tyhle role prostě perfektně sedí, on tou antihrdinskou křivou ambivalencí přímo čiší), co chvíli je tam takovej nějakej malej dialog, který skvěle ukazuje mentalitu doby, poměry a že to bylo "stejně ale jinde". Geislerová jako režisérka s umělejma zubama a plejáda skvělých rolí, některé víc přicmrndávací, některé lepší, sledujeme převážně sedmdesátá léta, ale dostáváme se až na konec osmdesátek. Ale můžete říct, že je to vymazlené, když posloucháte Goťákův German version 'Být stále mlád', při cestě do Rakouska, kde si hoši nakoupí péčko a další kraviny. Pekárek seriálem propluje, jediná nejhorší věc je, že párkrát dostane trochu pěstí a na konci je nazván krysou, ale propluje, během cesty se mu podaří skoro vše, co chce "Tři auta. Kdo tohle má?" Je mu u zadku každej, nikdo ho nezajímá a proto taky končí sám, jako hlídač. Líbí se mi to omílání motivu Švejka, typického českého hrdiny a kam do tohoto schématu zapadá někdo, jako je Standa Pekárek, který sice nekouří a nepije, ale za celý film nemyslí na víc, než na svoje péro, fotbal, na to, co se mu podaří sehnat tím, že se rozhodne někoho udat a "celou dobu nevíte, jestli je fakt tak blbej" (Švejk), ale ve výsledku mu ten život vyjde. (26.02.2024)