Volha

Klobouček. Pachl asi netuší, nakolik rozehrál klávesnice zhrzeným příznivcům socialismu, kteří ale pochopitelně vesele užívají svobody a taky výhod, které sem doputovaly ze západu. Kteří krom budovatelských žvástů, bonzování a ve velké míře tehdejšího aktivního rozkrádání státu, našli svou chvíli dnes, aby hodili do placu, že takto to rozhodně nebylo. Prý "Běžte do háje!" Inu, výsledek hnusné demokracie a takřka beztrestné svobody projevu! Ale my, znalí reálií, a třeba i zakázaných filmů, poučeni hláškou "Zlá bylina nevyhnije.", víme své. Ještě nevymřeli. Opovržení touto částí společnosti, která, rovna mentální i charakterní úrovni Standy Pekárka, nevytáhne hlavu z vlastní zadnice ani v současnosti, když snad veškeré bylo řečeno, není schopna kriticky vyhodnotit, co vše se tady dělo, zvažuji vyjádřit založením podobné rubriky, jakou pěstuje verbal, tedy Nad dopisy diváků. Aby si korespondenci od těchto početli i další. Kvičení pofidérních, internetových tlučhubů, trpících nostalgií po "jejich spokojených časech", přičemž si evidentně nebyli schopni vytvořit spokojený život bez aplikované stalinistické utopie, jsou mi zábavou. Například nevyžádaná zpověď sedmdesátiletého STBáka, co od listopadu dělá jako ochranka, stejně jako náš Standa, nebo tklivá, ale zapálená píseň o charakterním komunistovi od angažované, rozohněné ženy za pultem s hodným, moudrým komunistou na gauči před bednou v osm večer o nedělích léta Páně 2023, by rozveselila nemálo čtenářů s racionálně nastaveným morálním kompasem. To je tak, když nevíš, kdy držet pec a zaprudíš směrem, kde je odlišný osobní příběh a ten poznamenal životy několika generací, nejen těch konkrétních, kteří bezdůvodně rubali v uranových dolech. Mimochodem přesně 19 134 mužů z tehdejšího Československa bylo po čtyřicátém osmém zatčeno a odsouzeno za to, že bojovali za svoji zemi za druhé světové války, třeba na Dukle. Děsně fajn. Tahle info je zdarma, pro ty, kteří se udržují v bludu. Seriál ppč, výborný každý kdo se mihnul, výborný scénář, flashback mrazivý, hezká facka, žádné Vyprávěj. Jediné, čeho bylo málo, byl chemlon, taky kubánské pomeranče, které když senior náhodou v euforii snědl tři za sebou, často jsme mu čistili střeva na sále, poněvadž ileus jak z literatury  a taky chyběly úsměvné záběry na řadu zaparkovaných kočárů značky Liberta před každými potravinami. Z některých visela batolata na kožených kšandách, všechna byla v hnusných pletených hadrech domácí výroby a co se týče plačících miminek, ty pohoupal nebo jim olíznutý dudlík ze země podal kdokoli cizí, co šel okolo. Z toho by zase cákly angažované biobankokojičky. Jinak se člověku ještě snadno  vybaví gothaj, mletí kávy za pokladnou, šeď, hnus, stavba Dubiny, bláto, tma, povětšinou bez pouličního osvětlení, knihy podávané tajně, povinná vojna, silonové hadry, debilní hudba v rádiu a dráty. O Standovi Pekárkovi, přesné naklonované zapráskané nule tehdejší doby, bych zvládla vidět dílů klidně víc, Kryštof Hádek zaválel, bez debaty vynikající výkon, ostatní do jednoho taky, finální monoskop byl osvěžující tečka za něčím, co si normální člověk nechce ani zkusit, natož aby na to radostně vzpomínal. (02.05.2023) (menej) (viac)

Tak tady je co komentovat...Protože první díl jsem otráveně vypl před koncem a vůbec se nedivil, když se po něm Volha málem ocitla v černých číslech. Každopádně jsem sledoval tu veřejnou debatu okolo seriálu  a i  podle  zlepšujícího se hodnocení jsem se rozhodl dát seriálu ještě šanci, i když na mě působil už od začátku hodně rozporuplně.  Mám docela slabost pro tyhlety české filmařské návraty do dějin 20.století, především do období komunismu. Ale tady jsem byl trochu zmatený z mixování  pravých a skutečných  osob  a fikce s realitou. Volha se nevydala směrem k většímu  odkazování na pravé osobnosti ČST,  ani cestou čisté fikce jako Vyprávěj.  Trochu mu přišlo, že hodně lavíruje mezi sondou do televize, dramatem, komedií a čistou parodii s karikaturama (slovenský lampasák, snaživý Zajíček). I  když ta doba byla asi směšná sama o sobě, tak mi přišlo jako by seriál chtěl pochytat několik zajiců najednou, nebo nevěděl, čím přesně chce být. Nebo mohla být chyba ve mně.   Pak je tady ta diskutovaný výskyt  vulgarismů, kde se podle některých názorů seriál opět hodně přibližuje realitě, což mě dost překvapilo, ale asi bych se taky obešel bez sexu a oplzlých řečí v tak velké míře.  Co mě ale především donutilo ke sledování byly velmi překvapivé herecké výkony Jeřábka (v kladné a nekomediální poloze) a Klepla, do kterého bych to vůbec neřekl. Ale jeho linka  jemného homosexuální režiséra mě zaujala a Klepl se do něho naprosto skvěle převtělil. A Jeřábkova linka režiséra lavirujícího mezi bratrem v emigrací, disidentem, udržením práce a starostí o dceru byla přímo skvělá a Jeřábek to taky zahrál krásně opravdově a civilně. Někdy jsem se díval dál, jen proto, abych se dozvěděl, jak budou osudy těchto dvou postav pokračovat. Naopak na osvědčeného Hádka, kterého mám normálně rád, jsem si tady musel trochu zvykat, vlastně stejně jako na celou jeh postavu.  Původně mi přišlo, že to dokonce hraje až ochotnicky, ale na konec přesně tohle podání ke Standovi Pekárkovi asi  dokonale zapadlo, jak zmiňují některé ostatní názory. Protože Standa Pekárek? To je prostě fenomén postavy, která nemá žádný charakter. Prázdná nádoba, která se naplní podle toho, co potřebuje doba.  Asi není náhoda, že svému synovi věnoval zrovna Švejka, i když to byl vlastně Škvorecký..D Za všechno hovoří závěr, kdy jde cinkat klíčema, protože Gott cinká taky. Myslím, že scénárista a Hádek provokativně vystihli typickou čeháčkovskou postavu. Hlavně, že máme dvě auta a barevnou televizi.  Hádek míří (už ve čtyřiceti) k velké herecké lize a Standa Pekárek je možná významnější postava než by se mohlo na první pohled zdát. Možná že za pár desítek  let bude brána stejně reprezentativně jako v současnosti právě ten Švejk.  A konec, chtěl třeba  starej Pekárek svým svérázným způsobem zachraňovat vztah se synem byl i díky maskam podanej taky parádně.  I když Kryštof bude mít asi napořád hlas jako hošík, a ne jako fotr.  Ale nakonec mi i to jeho ,,hovádko´´ Pekárek sedlo. A z Dvořáka tady jde místy docela slušný mrazení. Nakonec to nebyla až tak úplně špatná retrovka, i když opět musím zopakovat, že v této oblasti bych našel silnější favority, třeba před lety skvělého Herce nebo legendární Vyprávěj. I když Volha zase zpracovává komunismus trochu jinou formou a má zřejmě  úspěch, takže proč ne. A postava Standy Pekárka je zdá se docela fenomén a jen tak na něj asi nezapomenu a jak už jsem napsal...Jeřábek a Klepl mě dostali, třesu, pánové. Ale vlastně i Vám, Kryštofe. Takže ať žije Standa Pekářek! Na to už musí bejt člověk velkej king. A nezapomenťe: To chce klid a nohy v teple - Od čeho jsme Pekárci? (02.05.2023) (menej) (viac)