Rodinné sídlo

Přespříliš dlouhý a bezdějový ne právě pochopitelný sled scén ze života tří zvláštních rodin z různých společenských tříd, jejichž osudy se navzájem proplétají způsobem ne právě vhodným k pobavení. Nejde o rodinnou ságu ani o společenskou výpověď, tak co to vlastně je? Sešlost několika výborných herců v rolích divných lidiček, to vše zasazeno do velkolepé výpravy. Plus, ale to jen na několika místech, skutečně monumentální spojení obrazu a hudby. (31.12.2005)

Zprvu jsem byla překvapená takřka neviditelným propojením jednotlivých epizod, ale potom jsem si řekla, čert vem dovysvětlování všeho, pojďme se procházet zvonkovým polem, vnímat zvuky, vzduch, svobodu a lásku. Když jsem se dívala podruhé, takřka jsem odolávala pokušení dát tomu pět hvězd, ale to bylo jenom momentální rozvzdychanou náladou. S jasným rozumem zasloužené čtyři. 2018: A po deseti letech přidávám srdcem tu pátou. (A mělo to premiéru na den přesně na moje první narozeniny, ach.) (27.02.2008)

Líbila se mi hudba a především hvězdné obsazení. Do 28. minuty jsem se dočkal pouze zdvořilého britského žvanění a nějakého románku zbohatlé nanynky s frajerským řidičem. Autoři vystihli atmosféru Anglie minulých věků skvěle, bohužel neustálé žvanění o ničem mě velmi připomínalo telefonáty mé ženy s tchýní. To byl pádný důvod k vypnutí. (14.11.2012)

Staroanglický skvost, ktorý je v mojich očiach pričinením povrchnej manieristickej aristokracie o niečo kúzelnejším filmom, než velebený Súmrak dňa. Dôvody sú prosté. Súmrak dňa vsadil na poetickú atmosféru odľahlého pánstva, kde sa do diváka zarývajú bolestivé pohľady zamilovaného Hopkinsa a Thompson, ale v podstate je ten film len zmesou pôvabných obrazov bez hlbšieho príbehu. Rodinné sídlo prezentuje anglickú spoločnosť - v celej svojej neľútostnej naliehavej otvorenosti - plnú pokryteckých snobov, ktorí si o láske čítali vo veľavýznamných knižkách národných mysliteľov, no v skutočnom živote tomuto pojmu vonkoncom nerozumeli. Diváka, vychutnávajúceho si spŕšku fajnovej dobovej arogancie, jednoznačne strhnú podmanivé obrazy anglickej smotánky či citlivé nazeranie do rodinného sídla, kde sa odohráva celá rozvrstvená rodinná dráma s nádychom nevyhnutnej tragédie a krutého cynizmu. Do mysle sa mi navždy vtrela inteligentná Emma Thompson čoby láskavá, no zároveň racionálne zmýšľajúca intelektuálka, ktorá spolu s Hopkinsom opäť predviedla vynikajúci herecký koncert. Pre mňa najlepší film od Ivoryho a prekrásne zachytená striktná dobová záležitosť. (20.08.2011)

Skvělá atmosféra a výtečná výprava pro mě nedokáží zakrýt špatný scénář. Nejde ani tak o rozhovory nebo to, jak se lidé chovají, ale spíš o předvídatelný příběh, který mi připomíná poušť ze Šíleného Maxe 3 - Kde nic, tu nic. Tři vzájemně propletené rodiny, jejichž proplítání je až příliš na sílu si mě nezískaly naprosto ničím a osudovost v zisku toho domu mi taky nepřišla jako nějaká suprová pointa nakonec. A tak jedinou věcí, kterou hodně oceňuju, jsou herecké výkony hlavně těch z vyšší vyšší třídy. Pokud to uvidíte i v originále, všimněte si, jak mluví. Jak skoro nehýbou horním rtem, což je v Anglii znamením výtečné školy, již navštěvovali. Od jejich hraní se taky odvíjí to krásně absurdní škatulkování do kast, kdy ani v té jedné rodině si nejsou rovni, což dává najevo Anthony Hopkins každým pohybem i slovem. Moje milá, přijali jsme tě sice do rodiny, ale nepleť se do věcí, kterm nerozumíš. Dost mi to připomínalo pozdější Rozum a cit a to jak výpravou, tak typem herců a prostředí. Jen pravda, Rozum a cit jsou mnohem zábavnější. (29.12.2006)