Rodinné sídlo

James Ivory je pro tenhle typ filmů jako stvořený. Snad vždy má role přesně typově obsazené a atmosféru dokáže navodit tak precizně, až se divák často nechá unést pocitem, že žít v těch časech (o kterých daný film pojednává) muselo být přes všechny potíže vlastně úžasné. Rodinné sídlo v sobě nese všechny stopy Ivoryho jiných podobně laděných filmů, ale přesto ve mně zůstala drobná špetička zklamání. Očekával jsem totiž, že se přinejmenším vyrovná Soumraku dne, což se ovšem nestalo. I tak lze ale bez nadsázky říct, že si film svá ocenění zaslouží a neměl by uniknout pozornosti zejména té náročnější části publika. (23.08.2002)

Nádherný snímek, ze kterého přímo dýchá kouzlo staré dobré Anglie, s vynikajícím hvězdným obsazením, jemuž kraluje Emma Thompson (dokážete se představit typičtější Angličanku?). Okouzlující je i H. B. Carter, která představuje kontrast ke své tradičněji založené sestře a se kterou jakoby přicházela změna starých pořádků. Věrně vykreslený obraz přesně té Anglie, který mi sice není moc sympatická, ale stejně občas jejímu kouzlu propadnu. Tak jako v tomto případě. (13.05.2006)

Skvělá atmosféra a výtečná výprava pro mě nedokáží zakrýt špatný scénář. Nejde ani tak o rozhovory nebo to, jak se lidé chovají, ale spíš o předvídatelný příběh, který mi připomíná poušť ze Šíleného Maxe 3 - Kde nic, tu nic. Tři vzájemně propletené rodiny, jejichž proplítání je až příliš na sílu si mě nezískaly naprosto ničím a osudovost v zisku toho domu mi taky nepřišla jako nějaká suprová pointa nakonec. A tak jedinou věcí, kterou hodně oceňuju, jsou herecké výkony hlavně těch z vyšší vyšší třídy. Pokud to uvidíte i v originále, všimněte si, jak mluví. Jak skoro nehýbou horním rtem, což je v Anglii znamením výtečné školy, již navštěvovali. Od jejich hraní se taky odvíjí to krásně absurdní škatulkování do kast, kdy ani v té jedné rodině si nejsou rovni, což dává najevo Anthony Hopkins každým pohybem i slovem. Moje milá, přijali jsme tě sice do rodiny, ale nepleť se do věcí, kterm nerozumíš. Dost mi to připomínalo pozdější Rozum a cit a to jak výpravou, tak typem herců a prostředí. Jen pravda, Rozum a cit jsou mnohem zábavnější. (29.12.2006)

Tak v tomhle jsem se tak trochu ztrácela...jediné, co mi z toho množství podivného a neuspořádaného děje utkvělo v hlavě byly kostýmy, krásná krajina, nádherné interiéry....ovšem to podstatné chybělo, a tím podstatným myslím děj, nějaký spád, dynamiku a logiku. Chvílema to byla taková nuda, že jsem myslela, že to pro nesnesitelnou pomalost děje vypnu. Jinak obsazení bylo na tak beznadějně chaoticky spatlaný příběh až moc dobré. A já blbá se na to tolik těšila....na těch 76%, co to tu má, to rozhodně neni, pro mě to je tak průměrné drama, až teď začínám pochybovat, jestli si to ty 3 hvězdy zaslouží, protože příběhem je velice podřadné. (01.02.2011)

Pro Ruth Wilcoxovou bylo rodinné sídlo Howards End největší životní jistotou, útočištěm, takže si přeje, aby po její smrti patřil někomu, kdo dokáže ocenit jeho kouzlo. A takového člověka našla v Margaret Schlegelové (Emma Thompson)...příběh z mé milované staré Anglie, plný různých a podivných postav, jejichž chování je pro současného člověka vrcholem naivnosti a hlouposti, vyústí v trpělivé zamyšlení se nad každou rolí, kterým se Ivory snažil vdechnout život a přiblížit se tak co nejvíc představě jejich pravému otci, E. M. Forsterovi. (01.01.2006)