Réžia:
Adam CurtisScenár:
Adam CurtisHrajú:
Adam Curtis (rozprávač), David Cameron (a.z.), Bašár al-Asad (a.z.), Nicolae Ceauşescu (a.z.), Benjamin Netanyahu (a.z.), Robert Parry (a.z.)Recenzie (12)
Výrazně slabší a povrchnější než Bitter Lake, ale pořád od toho oči nejdou odtrhnout. ()
Tekutá realita, nástup nových destabilizujících sil, zánik starých jistot a mocenských pořádků, chaos na Středním Východě, únik do cyberspace a sen o internetové neutralitě, marná snaha mít svět pod kontrolou a další body k zamyšlení se nad moderní dobou. Konspirační nekonspirační, mě ta jeho temná, znepokojivá prezentace prostě baví. Kdo rád Curtise, rozhodně doporučuji přečíst (x) ()
Adam Curtis je nadnarodny poklad. Uvod do studia dokumentaristiky postuluje, ze neexistuje objektivny dokument a s ohliadnutim k tomuto faktu by mal byt tento film v osnovach pre stredne skoly.. ()
Curtis se snaží udělat si pořádek v jednotlivých šuplících (Sýrie, Libye, Occupy WS, Arabské jaro, Trump, Putin, banky, média a internet). I HyperNormalizace má stejně jako Hořké jezero formu "dokumentárního románu" (jak je sám Curtis označil). Takže není nutné sledovat je v kuse, ale dle jednotlivých "kapitol". Podobně jako u Hořkého jezera s řadou věcí nesouhlasím. Ale několik věcí je inspirativních a člověk přemýšlí, co by například u nás vyvolalo "České jaro". A co by se po něm změnilo? Nic mě nenapadá, vše je u nás "v normálu". Jedině snad, že by se z ČR vážně stala obchodní korporace ... ()
Já tyhle esejistické dokumenty zbožňuju a Adam Curtis se věnuje tématům z humanitních věd, které jsem studoval a které mě zajímají. Tohle má však skoro 3h a není to tak dobře vedené a ucelené vyprávění, jak bych si představoval. Začátek mě strhnul, ale pak mě to ztrácelo. Já si přitom uvědomuji, že je ironické, že si stěžuji na nepřehlednost, když právě o té hypernormalizace je. Rozvoj digitálních technologií, nových médií, internetu spolu s posunem moci způsobilo, že realita se stává tekutou, proměnlivou - něčím, co lze "zvládnout", měnit a formovat k obrazu svému. My jsme tu v sedmdesátkách měli z Ruska řízenou normalizaci, kde nám byl taky vnucován nějaký pohled na skutečnost. V současnnosti je vše ale rychlejší a komplexnější (prostě hyper), existují různé narativy a lži vystavěné na jiných lžích (-i když bylo tomu někdy jinak?), takže ačkoliv pravda a události mohou být stále nahlédnuty a uchopeny, tak pro většinnu lidí je to příliš časově a intelektuálně náročné. Současně vím, že třeba cílem ruské propagandy není nutně přesvědčit o své pravdě, ale spíše ochromit, protože přeci všichni lžou a bůh ví, jak to je... Curtis mluví i o tom, že síly, které dřív měnily svět, se dnes rozloží dřív, než vypukne nějaká revoluce, změna nebo očista. To je totiž nežádoucí, protože cílem elit je udržet status quo. Změny jsou blbý pro byznys. Cílem je stabilita a společnosti budou relativně krotké, když budou unavené a zmatené, když ani nebudou vědět, co pravda je. Vím, že na těchto slovech něco je, ale otázkou je kolik, protože se nabízí oponovat s Brexitem, útokem na Kapitol, mírou schoolshootingů v USA, atentátem na Fica, Ruskem vyvolanou válkou na Ukrajině... Možná by mi ale bylo odpovězeno, že takovéhle výboje lze zvládnout a reálně nic moc nemění. ()
Zrcadlo, zrcadlo... UHNI, neb skrz tebe nevidim. ()
Mám rád holistický přístup a věřím, že vše nějak souvisí se vším, ale tohle je spíš přístup chaotický. Dokument mluví o různých osobnostech a událostech, např Henry Kissingerovi, Donaldu Trumpovi, Patti Smith - jenže souvislosti vůbec nezmiňuje. Takže jsem to buď nepochopil nebo tvůrce slepil dohromady koláž spolu nijak nesouvisejících nepoužitých záběrů a doufal, že v tom někdo něco najde. Přijde mi to nepovedený a nucený. ()
Umluvené a rozbíhavé. Pár pro nás nových záběrů, ale v řeči nic.(70%) ()
Takmer 3 hodinova stopaz je sialene zbytocna, najma ked to rozbehne az od druhej hodiny. Rovnako nepotesili dejove skoky od bankarov v NY ku Syrskemu diktatorovi, cez Lybiu ku superpocitacu co vsetko predoveda az po liek co sa rozmohol vo valley, kde superpocitac je umiestneni... No proste je to taky sibnuty mismas od roku 1975 po 2015, ktore casto vidavam na konspiracnych youtube kanaloch (kvalitou dost podobne). Rovnako si autor si mohol odpustit vacsinu filmovych ukazok, kedze mnohe sa vobec nehodili - tu sa Curtis tarbavo snazil napodobnit kvalitnejsie dokumenty omnoho talentovanejsieho Olivera Stona (tipujem inspiraciu jeho utajenymi dejinami US). Bol som schopny to dopozerat, ale tych zaujimavych myslienok je tam ako safranu. Snad 2* za snahu a zobrazenie par zaujimavych vyrokov Trumpa ci inych. ()
Vezmeme plastelínu všech barev, smícháme do kupy a pak nožem rozkrojíme... nevím, čekal jsem po takové stopáži nějakou myšlenku, něco co mi to všechno spojí a dočkal jsem se jen toho, co jsem věděl i bez tohoto dokumentu. Mnoho věcí tam není vůbec v kontextu zmíněno. Škoda no, 2h45min mého života mi už holt nikdo nevrátí no. ()
Silný kafe. Není jednoduchý vstřebat něco takovýho najednou (já to dal natřikrát). Curtis nemá zábrany a v dokumentu o vývoji moderní společnosti, kdy středobodem je usa, servíruje surový a strašně autentický (skoro)tři hodiny. Vyprávění, který by na takhle dlouhý ploše normálně neobstálo je protkaný oldskoolovou hudbou a nekompromisníma záběrama, který rozhodně drží pozornost. ()
Reklama