Lovec policajtov

Dám čtyři a jelikož jsem to včera viděl poprvé, musím dodat, že po filmu Nico, je tohle další film, na který se s tímto aikido mistrem vždycky rád podívám. Nho tak jednou, na Nico, možná dvakrát do roka, abych byl konkrétní. Rozhodně skvělá akce, ruční je dokonalá, střílečka místama přehnaná a zdlouhavá, ale celkově děj vůbec není špatný. Komediální poloha Stevenovi sedí a rozhodně to okořenilo celý film. Plus za dobrý rapový songy. (14.11.2011)

Je na tom brutálně vidět že to točil původně velmi schopný kameraman - protože kameru to má parádní, obzvlášť na svou dobu to muselo být mimo Asii docela zjevení, když půlka dynamičtějších scén je natočená s dutch tiltem který tady přitom vůbec nevypadá špatně. Akční scény teda rozbil střih a neschopnost půlky lidí před kamerou se pořádně bít, ale třeba honička v autech je špičková, na to jsem koukal dost překvapeně. Ale jinak je ten film slátanina, příběh splácaný z hromady nefungujících twistů, akce a pár trochu lepších komediálních scén. Za dobrý film bych to neoznačil. Ale za ještě docela rozumnou tečku za Seagalovou kariérou, po které můžeme předstírat že prostě umřel, za tu klidně jo. Protože všechno co dělal jak ve filmovém světě, tak ve svém osobním životě, to už je čirý kretenismus (on byl tedy kretén už předtím, ale tehdy to ještě schovali schopní filmaři se kterými točil) 6/10 (08.03.2020)

Na to, v čem se v tý době Seagal pohyboval, jde o nadprůměrnou akčňárnu. Seagal by měl Joelu Silverovi líbat nohy, že ho vzal v milost a dočasně ho vytáhl ze sračkovitých vod podřadných videobéček. Tenhle film měl být Seagalovým návratem na výsluní, ale bohužel (bohudík?) nestalo se tak, což dokazují jeho poslední výtvory. (22.06.2003)

„Čo keby umrel?“ – „Nevolil som ho.“ Posledná rozumná seagalovka (potom už len tony video béčok). S akrobatickým hláškujúcim Afroameričanom (vtedy Keenen Ivory Wayans) to Stevenovi seklo už v drsnom BLESKOVOM MUŽOVI a sekne mu to i teraz (tentokrát raper DMX). Aj keď sa nejedná až o taký buddy movie, ako by sa mohlo zdať (trvá dlho, kým sa Seagal a DMX vôbec dajú dokopy). Joel Silver s režisérom Bartowiakom sa do toho poriadne opreli, Steven schudol, nezľakol sa netradičného sitkomu (boj so školskou lavicou je svojím spôsobom v jeho filmografii úchvatný a hodný Oscara) a nerušivých spomalených záberov. V podporných rolách sa predstavujú dobrí herci (McGill, Duke), nechýbajú silácke seagalovské dialógy - a žltý Hummer. Seagal bol ale kedysi frajer! V niekoľkých scénach LOVCA POLICAJTOV som si na to spomenul. Bolo to príjemné. Ale nebolo ich veľa. (25.10.2004)

Žel bohu poslední dobrá seagalovka, která se z těch dřívějších a pochopitelně i pozdějších notně vyjímá. Stejně tak jde o poslední dobrý režijní počin Andrzeje Bartkowiaka, který navázal na tehdy čerstvě skončená devadesátá léta, zároveň ho ale uzpůsobil tehdy začínajícímu miléniu. Příběh je tedy notně béčkový, rozhodně ale ne špatný a skýtá i několik zajímavých a nečekaných zvratů a tempo je dost svižné, takže všechno rychle plyne. Podobně je na tom akce, která je velmi dobrá, s nikterak nápaditými, ale spolehlivými choreografiemi, jen to tehdy populární poletování na lanech si tvůrce mohl odpustit, protože to nevypadá úplně přirozeně. Steven Seagal je tu dost umírněný a dá se u něj mluvit o nějakém výkonu a na rozdíl od svých předešlých filmů není až tak suverénní, což mu jenom svědčí a vesměs dokáže prodat i několik hlášek, navíc k sobě dostal výborné partnery, protože Isaiah Washington i DMX jsou výborní. Jen záporáci mohli být výraznější a o něco "drsnější", protože ačkoli nejsou špatně zahraní, jsou nevýrazní. Exit Wounds se dá po více než dvaceti letech chápat jako solidní konec éry jedné akční ikony, kterému paradoxně prospělo spojení s hiphopem a převážně černošskou komunitou. 70 % (18.01.2024)