Odtlačok

Vypjal jsem se k heroickému výkonu a vydržel jsem se dívat až do jedný do rána na TV a rozhodně nelituju. Film zasazuje všem těm vědeckým obhájcům klonování člověka těžký KO. Franka Potente v krásným příběhu s nádhernou hudbou jasně dokazuje, že důvod proč jí miluju nespočívá jen v její kráse. Jsem rád za zdejší komentáře, jinak mě už totiž zase napadalo to zdejší tak trapné a typické "všichni jdeme se svým hodnocením sborem za tím zdejším nejvýše postaveným volem." Čau golfisto. (07.09.2008)

Zajímavý a velice realisticky zpracovaný námět. V podstatě nemám co vytknout - film sice plyne, aniž by nasadil rychlejší tempo, ale na škodu to není. U scén s klavírem jsem žasla, jak někdo dokáže tak rychle pohybovat rukama... (Pochybuji, že v záběrech na ně je Potenteová, to musela být profesionální pianistka.) Záběry na kanadskou přírodu jsou krásné a výkon Potenteové výborný. Bohužel film postrádá momenty, které by diváka výrazněji zaujaly a připoutaly ho k obrazovce. A jedna kverulantská poznámka: Když letištní počítač nepozná podle otisku prstu, zda se jedná o matku nebo dceru (klon), jde o pitomost. Papilární linie má různé každý člověk - i se stejnou DNA. Jednovaječná dvojčata jsou de facto klony, ale jejich otisky se liší. Leda že by počítač zkoumal DNA - ale ten snímač vypadal jako na otisky... (30.01.2008)

Otisk ve vás zanechá jen Franka Potente. Je to škoda, ale na druhou stranu je dobré vědět, že tahle herečka prostě umí hrát a dokáže překvapit příjemnou rovinou svého herectví, které do sci-fi snímku dobře padne. Zajímala by mě jaká je původní kniha, podle které je film, protože může být tak o dvě hvězdičky kvalitnější, ale také o hodně slabší. Těžko se tak hodnotí film, který má dobrý nápad a zajímavou myšlenku, ale to je tak vše co si z něj krom hlavní postavy odnesete. Zajímavý, ale nevyužitý snímek. (10.02.2008)

Tématem a z toho plynoucím problémem klonování lidí v nejbližší budoucnosti se zabývá německý film Otisk. Literární předlohu neznám, ale základní linie příběhu stojí za pozornost... Poté, co brilantní klavíristka zjistí, že trpí roztroušenou sklerózou, se rozhodne mít dítě, přesněji kopii sebe sama. Po tajné dohodě se známým vědcem tak dají "vzniknout" prvnímu klonu člověka na světě. Čas však vše odhalí... Filmový příběh se docela dobře rozjíždí ( jiné časové roviny), ale asi po půl hodině už víme dějově vše podstatné. V tu chvíli nabývají na důležitosti dialogy, které by měly řešit a rozvíjet téma celého příběhu. Scénář však postupně čím dál víc zabředává do povrchních situací, a režie s tím nemůže nic moc dělat. Záchranou filmu a největším kladem se tak jednoznačně stává suverénní výkon Franky Potente, která skvěle ztvárnila dvojroli matky a dcery. Díky jejímu herectví stojí za to snímek dokoukat až do konce, přestože už vlastně víme, jak to všechno dopadne. (11.09.2008)

Inu potenciál by tu byl : psychologické drama říznuté sci-fi, první lidský klon na světě ... jenže. Jenže scenář je nedotažený, dialogy jsou občas otřesně klišoidní, časová chronologie poněkud balancuje na hraně uvěřitelnosti, motivy postav a psychologizace téměř nulové, a ve výsledku to všechno sklouzne k tomu nejhoršímu, co z německých rodinných drámat známe - do červené knihovničky. Chjo. A opět se tu ukazuje, že Němci po řemeslné stránce fakt umí ... výprava-super, kamera-příjemná, hudba-řemeslná, no jen ti maskéři byli trochu mimo, že. Jako audiálně-vizuální celek to vypadá dobře a velmi lehce se konzumuje. Herecky je tenhle film zajímavý jen z hlediska dvojrole Franky Potente, která se snaží, nicméně, když není co hrát, je to problém. Z tohoto tématu by se dalo vytěžit o tolik víc. 50%. (29.01.2008)