Pod toskánskym slnkom

Toskánsko je opojná země, odstěhovat se tam, nejlépe do usedlosti s vlastní vinicí, je i jeden z mých nesplnitelných snů. Proto mě trochu mrzí, že tenhle film nedopadl úplně podle mých představ. Asi proto, že mě neskutečně iritovaly snad všechny postavy. Pod toskánským sluncem je totiž maximálně ženský film - předlohu napsala žena, scénář napsala žena, natočila ho žena... a hrají v něm převážně samé ženy. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se všechny nedopouštěly trochu mylných představech o mužích - například dějová linka s mladým Polákem, zamilovaným do místní dívky, byla mírně řečeno divná. Stejně tak mi velmi divné přišlo chování jak postav Diane Laneové, tak především Sandry Oh a dalších. Občasný odkaz na Felliniho, jako bylo koupání v kašně, by potěšil, kdyby se nemusel doslova polopaticky vysvětlit. A hlavně: na to, jak je Itálie temperamentní země, jaký život pulzuje ve zdejšíá půdě po staletí skrápěné potem a krví Etrusků, Římanů a Italů, je celý film takový bez života. Pohodový, ale neživotný... (10.04.2018)

Něco jako Dobrý ročník, jen o hodně slabší a v ženském vydání. Film osciluje mezi romantikou, dramatem a příjemnou komedií, ženský pohled není až zas tak zavádějící, prim ovšem hraje stále úžasná Diane Lane v roli ženy, které se stále nedaří v budování nových vztahů po rozpadu manželství. Přesto si v tom svém životě musí najít cestu a tím může být příkladem všem, kdo životem jen tak proplouvají. (14.11.2008)

Rozumoval jsem nad třemi hvězdami, ale nakonec se přikláním takto. Z romantické komedie se nakonec vyklubal film, který je bůhví čím, ale rozhodně ne komedií a té romantiky jako šafránu. Zařazení do kategorie drama asi netřeba komentovat. Úsměvných momentů je prach bídně, řekl bych spíše, že nejsou žádné, ač se tvůrci přeci jen trochu snaží. Naopak o romantiku se snaží seč můžou, ale myslím, že i dámy by si našly romantičtější filmy. A závěrem to tvůrci opravdu nevylepšili. Snímek sice není úplně nudný, ale vhodnějším slovem by asi bylo nezáživný. Nenašel jsem jediný důvod si jej pustit znovu. Ani té toskánské krajiny si příliš člověk neužije, takže není moc co obdivovat. (18.09.2018)

Frances (Diane Lane) se po nepříjemném rozvodu rozhodne na pár dní zmizet. Od kamarádky dostane poukaz na desetidenní zájezd do Toskánska. Místní poměry jí ale natolik zaujmou, že koupí polorozpadlý domek, a za pomoci několika dělníků se jej rozhodne opravit. Mezitím se jí více vrývá pod kůži vstřícnost místních obyvatel, podnebí a možná právě Toskánsko je to místo, kde najde svoji novou lásku?... Film mi trochu připomínal podobně laděný film s Julií Roberts, Jíst, meditovat, milovat, a musím říct, že ten se mi líbil o řád víc. Pod toskánským sluncem mi přišlo až příliš naivní, odjezdem do Itálie se všechno Frances začalo dařit, hned narazí na pěkný dům, všichni se mohou přetrhnout jak jí helfnout a vůbec se Frances v podání Diane Lane celkově chovala jak nějaká pubertální patnáctka (fakt věřila tomu, že italský svůdník zůstane věrný?). Vím že tento film je asi koncipován tak, že se divák má jen dívat, a nic neřešit, ale něco takhle nereálného a naivního jsem už dlouho neviděl... (14.09.2012)

Ano, prosluněné Toskánsko je nádherné, ale to nic nemění na faktu, že tento film naprosto postrádá zajímavější děj, něco, co by ho táhlo kupředu. Je to sice vskutku taková příjemná pohodovka, ale já se zkrátka po většinu času nudila, italské charaktery mě moc neupoutaly a drobné epizodní zápletky s klasickými motivy nevzbuzovaly pozornost. I když k nějaké domácí práci, třeba takovému žehlení, by to byla ideální kulisa. (18.07.2008)