Vyšehrad

Mohlo jít o další internetovou perlu, bohužel projekt vznikl pod záštitou VOD paskvilu jménem Obbod. Jejich strategie na Youtube je taky hodně zajímavá. Jasně, začneme to tam nahazovat, ale pak se na to v půlce vyserem! K čemu druhý příjem. Geniální! Možná nejhorší je, že tvůrci evidentně nebyli připravení na tak masivní úspěch pilotu a zřejmě mysleli, že bude stačit vydávat jeden díl za měsíc. To nahodilé vypouštění epizod působilo strašně amatérsky. A to se bavíme o pouhých pěti dílech. Dalších pět snad ještě na konci roku 2016 nebylo ani napsaných. Velká škoda, hlad po Lavim byl obrovský a mělo se toho využít. S1: 60% (14.04.2017)

Na velmi krátkou stopáž je to povedený seriál z fotbalového prostředí. Není to vyloženě jako okresní přebor, ale jde o "velký fotbal" s důrazem na připomínky afér v našem fotbalu, ať již kolem Ujfalušiho, Bednáře, Křetínského, Limberského atd.. Neopomenou se ani témata jako Rosický. Za mne tedy povedené a největší překvapení je dvojice Štáfek-Prachař kde jsem ani od jednoho nic nečekal a oba hrají velmi dobře. Bohužel postupně seriál ztrácí šťávu a tak jen 3z5. (03.01.2017)

Škoda. Ve druhé polovině je Vyšehrad přesně tím, čím v první není. Jestliže první pětka byla chytrá a humor měl hlavu a patu, tak druhá polovina je už jen o humoru. Jenomže o tom záchodovým, který bude bavit tak možná fanoušky teen komedií z přelomu 1000ciletí. Suma sumárum ty 4 dám, ale náběh to mělo sakra lepší. 70 procent především za první polovinu seriálu. (27.06.2017)

Co chcete psát o Lavim, když naprosto všechno je řečeno v úvodní znělce každé epizody?:) No dobře, tak co zkusit něco o Vyšehradu? Proč ne... tak asi takhle - Vyšehrad má tah na branku, protože i když stojí na parodii reálií fotbalového světa (a do nemalé míry na recyklaci toho, co už se stalo tak dávno, že už se tomu i Tomáš Ujfaluši dokáže zasmát), nabízí toho o dost víc. Sice pochybuju, že dost na to, aby se z něj pro nejmenovaného českého webového vysílače stala obdoba exkluzivních taháků Netflixu a spol., ale Jakub Prachař a ostatní představitelé vedlejších rolí nakládají divákům nefotbalovým situačním humorem víc než slušně. A samozřejmě kdo by se nezasmál, když i samotní skuteční plejeři si tu ze sebe a svého denního chleba dělají legraci "až na dřeň", a padají tu hlášky jako "se snad dožiju doby, kdy budu na fotbal chodit s tim, že nevim jak dopadne":) Každopádně pointa "kabelky od Křéti" je luxusní okamžik české scénáristiky a režie, na tom trvám, a trvat budu, i kdyby se David Limberský obrátil na víru, IQ a EQ mu stouplo na dvojnásobek, a daroval svoje jmění a orgány (ty nepostižené různými návykovými látkami, jsou-li ještě nějaké takové) těm nejpotřebnějším:) Nakonec budu muset přece jen popřít svoji úvodní větu, protože když si během psaní vybavuju jednotlivé momenty, Jakuba Štáfka je potřeba ocenit zvlášť. Jeho kreace esence nagelované, potetované, na vysoké noze si žijící fotbalové demence, bude zakrátko stejně legendární jako celý Okresní Přebor i se zařízením. Takže "Hoši děkujem!" a 80% to jistí. (13.10.2017)

Předně bych chtěla poznamenat, že fotbal mám celkem ráda, negativně zaujatá tedy rozhodně nejsem. Tvůrci nezapřou dobrou znalost prostředí, z něhož si oprávněně střílejí. Bohužel, to je asi tak jediné pozitivum, co mě napadá. Nesedí mi přílišná vulgarita, která čiší téměř z každého druhého záběru, o té verbální se radši ani nebudu zmiňovat. Opravdu vtipné situace bych spočítala na prstech jedné ruky. Sorry jako. (40%) (28.06.2022)