2010: Rok prvého kontaktu

Přes úpornou snahu se mi z hlavy nepodařilo na dvě hodiny vytěsnit povědomí o existenci Kubrickova meisterwerku, načež bylo obtížně snobsky neohrnovat noc nad „ne až o tolik lepšími“ triky, myšlenkovou plytkostí a častou doslovností (v závěru je dokonce vyřčena nejpravděpodobnější „funkce“ monolitu). Nicméně, obdivuji Hyamsovu tvrdohlavost a dobře si uvědomuji, že vzhledem ke svým možnostem natočil pozoruhodný film, který nejvíce trpí tématickou rozvětveností. Země žhne stále trvající (a ne již tak) studenou válkou, posádka složená z Američanů nehovořících rusky a Rusů hovořících anglicky řeší vzájemnou nevraživost, HALovy psychologické hry a řadu problémů rázu technického, případně metafyzického (Dave Bowman ještě neřekl své sbohem). Vzniklo stylově čisté, bohužel obsahově přeplácané sci-fi, jež postrádá „nadsmyslové“ scény dvatisícejedničky, ale zároveň elegantně krouží kolem svých hloupějších žánrových spřízněnců. Zajímavé je složení posádky (Helen Mirren jsem nepoznal vůbec, Jana Třísku okamžitě), zajímavá je i pointa, která vám rozžhaví mozkové závity obzvlášť při znalosti originálu (byl poslední záběr symbolem kompletně nového začátku?), cokoliv sebezajímavějšího ovšem nezvrátí fakt, že i kdyby třeba vznikla Třetí, Čtvrtá a Pátá, Vesmírná odysea bude navždy jenom jedna. 70% Zajímavé komentáře: tron, 902 10 (01.08.2011)

Asi jsem až moc hodnej, ale mě se to prostě líbilo. Je to samozřejmě úplně jiný kafe než první díl a jakékoli srovnání nepřipadá v úvahu. Kubrickův výlet do budoucnosti byl jedinečným filmovým požitkem, úžasnou hrou efektů s režisérovou nekonečnou fantazií a herci byli jen naprosto vedlejšími figurkami. Kubrick je ale jen jeden, což Peter Hyams dobře věděl a povedlo se mu stvořit sci-fi docela odlišného rázu, které ale celou dobu čerpalo z výborného Clarkova scénáře a v několika momentech dokonce i navázalo na mystickou atmosféru slavné jedničky. Triky a efekty byly opět výborné, herci sympatičtí( i když Rusák z Armageddonu mi tu chyběl) a závěrečná pointa, na kterou jsem se celou dobu nedočkavě třásl, nebyla vůbec špatně vymyšlená a celkový dojem rozhodně nekazí. Určitě nedoporučuji pouštět si Druhou vesmírnou odyseu před zhlédnutím Kubrickova filmu. Jinak by byla ale velká škoda toto vesmírné dobrodružství předem zavrhnout. (08.03.2012)

„Že sa chovajú idiotsky naše vlády ešte neznamená, že musíme aj my.“ Po fascinujúcej sci-fi klasike, ktorá (typicky kubickovsky) neodpovedala na žiadne otázky (a že ich bolo), priletel po 16. rokoch rutinný akčný sci-fi triler, ktorý odpovedá na všetko. Aj na to, na čo sa nikto nepýtal. Je úsmevné vidieť na mostíku tejto lode namiesto megavizionárskeho magora Kubricka bezradne postávať doživotného rutinéra Petra Hyamsa, ktorého životným veľdielom je pekný múzejný hororček Relic. Nikoho asi neprekvapí, že solídna technická stránka (nominácia na Oscara za najlepšie kostýmy, výpravu, zvuk, masky a vizuálne efekty) a od Stanleyho ukradnuté nápady (hudba, výprava) sú asi tak všetko, na čo sa Peter zmôže. Pravda, je tu ešte jedinečne kuriózny kasting (Roy "expert na absurdné pokračovania, ktorých existenciu by ste nikdy nečakali" Scheider, Bob Balaban, Dana Elcar, John Lithgow, Helen Mirren a JAN TŘÍSKA), ale to je asi tak všetko. Atmosféra pozostáva z blikania kontroliek a mechanických zvukov od výmyslu sveta, a dialógy i pokusy o myšlienku a rusko-americké vzťahy, zostávajú na úrovni priemeru. Spolu s Čeľusťami 2 jedno z najabsurdnejších pokračovaní na svete. (08.03.2009)

Natahování každého záběru mi moc nesedělo, stejně jako "rozmluvy" s počítačem a chyběla mi nějaká energie, která by mě vedla k hlubšímu zamyšlení se nad "celou věcí". Ale jedná se o jistou vizi, do které jsem až tak docela neviděl, částečně díky postaršímu zpracování a lehce depresivní atmosféře, která své příznivce jistě najde... 45% (15.11.2009)

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)