Biela veľryba

Do krdele, zase jsem v půlce usnula:-(. Negativní postřehy z první poloviny: 1) kapitán Achab působil příliš mladě a málo šíleně, chtělo to víc šedin a víc jizev. 2) Herec v roli vypravěče nemá charisma a jeho sblížení s kanibalem bylo nevěrohodně jednoduché. 3) Námořníci jsou krásně čistí a hladce oholení. 4) Mnoho patetických projevů a opakování již řečeného. 5) Radostně budovatelská hudba při masakrování velryb. V kontextu doby šlo nepochybně o kvalitní film, ale přes půl století mu na atraktivitě nepřidalo, je to z mého hlediska příliš naivní a přehrávané. Zatím tak 60%, uvidíme, jestli se mi povede vidět i druhou půlku a třeba nějaké to procento přihodit. (22.10.2009)

Asi se najde málokdo kdo by neznal tento slavný román. A kdyby přeci jen, jméno Moby Dick už zná snad opravdu každý. Byl jsem proto zvědavý na tenhle film o němž se říká, že co se týče románové adaptace, ještě nebyl překonán ač je z roku 1956. Divák hned od úvodu výborně nasaje tu dobu, ve které se film odehrává. Většina jeho děje se samozřejmě odehrává na palubě velrybářské lodi Pequod a tak se nijak neliší od námořních filmů své doby. Trochu mne mrzelo, že když byly záběry z podpalubí, nikde se nic nekývalo, ani lana. prostě jako kdyby posádka jela vlakem... Boje s velrybami byly provedeny slušně a asi jen dvakrát bylo hodně zřetelné, že se za velrybáři pouští něco jiného a že to vše není jeden obraz. Archaičnosti trochu přidávala i hudba, podle ní níž zkušenější divák snadno rozezná poválený film od pozdějších. Ale možná to bylo právě tou ne vždy kvalitní kamerou, tou určitou pošmourností a to i v pasážích s bezvětřím a palčivým sluncem nad hlavou námořníků co filmu dalo šmak jakési věrnosti. Ony digitální efekty nejsou vše, což jsme si jasně ověřili u pozdějšího snímku V srdci moře... Moby Dick respektive velká bílá velryba prý skutečně existovala. Zraněná od harpunářů pak začala napadat nejen lodi s harpunáři, ale i samotné velrybářské lodě. O těchto napadeních existují i záznamy a dokonce nákresy oné velryby se zlomenými harpunami ve svém hřbetu. Nakonec i ona podlehla harpunám a o její ulovení se přý zasloužily dvě lodi. Nástupem páry a harpunových děl pak skončila drsná práce harpunářů, kde šlo o vysoce rizikový podnik. Vybíjení velryb nabralo opravdu masového měřítka a těžko obhajovat lidskou potřebu svítit a promázavat soukolí strojů velrybím olejem tak obrovským barbarstvím na tak úžasných mořských tvorech. O to šílenější je, že i ještě dnes ředa států v čele s primitivními /v tomto ohledu) Japonci velryby a nejen je dál brutálně loví navzdory jejich nízkým stavům. Osobně bych jakékoliv lovy přísně zakázala a špatně se mi koukalo už jen na záběry v tomto filmu snaže si namlouvat, že jde o lov jen jako. Teď nemyslím závěrečný boj s umělým Moby Dickem, ale ty lovy před tím. Dávám za 4 velrybí zuby. * * * * (06.12.2020)

Když v polovině 19. století Melville vydal román Moby Dick, ve vzácné shodě ho odmítla kritika i čtenáři. Podobenství o zpupnosti lovce - kořistníka, který v honbě za pomstou ztratí pud sebezáchovy do té míry, že způsobí záhubu své lodi a celé posádky, se střetl s technooptimismem příslušníků euroamerické civilizace, kde právě vítězilo pojetí lidstva coby "dobyvatele přírody". Dnes je mimochodem román takřka nepoužitelný, protože Melville ho zaplnil spoustou symbolů spojených s mytologií, křesťanskou vírou a nejrůznějšími odkazy na pasáže z Bible, které hrají v příběhu důležitou roli, a v dnešních sekulárních časech už s nimi nedokážeme pracovat a symboliku dešifrovat. Pro Melvilla byl Moby Dick vlastně ztělesněním samotného Boha, a to je už našemu uvažování hodně vzdálené. Mimochodem není náhodou, že pokusů zfilmovat literární odkaz Melvilla je jako šafránu a právě Hustonova stařičká verze z ní vychází s přehledem jako nejpůsobivější. Kombinace dobrodružného příběhu, filozofické morality, romantizujícího héroismu a realistického popisu fungování života na velrybářské lodi se opravdu hodí spíš do dávno zašlých časů. Hustonovo zpracování se předlohy drží vcelku věrně a na poměry filmového průmyslu 50. let jde o ambiciózní a kvalitou vyčnívající dílo, takže snímek umožňuje zprostředkovat Melvillovy morální postoje i dnešnímu publiku. Technická stránka je pochopitelně poplatná své době a podepsala se především na finálním střetu s kytovcem, ale s tím soudný divák bude počítat. Pro Gregory Pecka šlo o velmi netypickou roli, zhostil se jí ale důstojně. Celkový dojem: 80 %. (14.12.2020)

Už asi navždy budu ovlivněn svým prvním viděním tohoto filmu, někdy ve věku kolem desíti let, takže ani náhodou nebude mé hodnocení objektivní, neboť tehdy byl dojem drtivý. Ani po letech ten film neztratil ( na rozdíl od mnoha jiných) pro mne svou působivost. Ta osudovost, která vládne tomuto příběhu, je stejně nevyhnutelná, jako skutečnost, že potoky a řeky přivedou Izmaela k moři. Stále si pamatuji na to mrazení v zádech, které jsem cítil při věštbě Eliášově i při scéně kdy mrtvý Achab zve posádku velrybářského člunu za sebou do mořských hlubin. Časem jsem začal oceňovat i jiné scény - velrybářský kostel se stěnami posetými symbolickými náhrobními kameny za ty, které moře pohltilo, s kazatelnou ve tvaru lodní přídě a kazatelem, který jako by vypadl z xylografických rytin k románům J. Vernea, najímání Izmaela a Kvíkvega dvěma zbožnými puritánskými podnikateli... G. Peck je v roli kapitána Achaba, muže s duší zasaženou temnotou, skvělý. Dojem z tohoto filmu mne tehdy donutil přečíst tlustou literární předlohu, což je výkon, který už asi nezopakuji. (28.07.2010)

Aj po toľkých rokoch veľmi dobré námornícke dobrodružstvo o kapitánovi nezadržateľne posadnutom svojou pomstou a jeho sympatickej posádke lovcov veľrýb. Fenomenálny Gregory Peck na seba samozrejme strháva pozornosť v každom zábere, v ktorom sa objaví. A hoci sa vo filme vyskytujú aj nudné scény a maketa bielej vyľryby je dnes už skôr smiešna než desivá, Moby Dick stále oplýva množstvom originality a napätia. (7/10) (08.01.2012)