Borg/McEnroe

Film provází téměř výhradně kladné ohlasy, takže jsem chtě nechtě očekával nějaké ty lepší a psychologičtější Rivaly. Ve výsledku jsem trochu zklamán, ač bych rozhodně neřekl, že Borg/McEnroe je špatný film. S ohledem na můj zážitek to je film ale pouze lehce nadprůměrný. Herecky vše v pořádku, ta zmiňovaná psychologie tam je a její zjištění, že zdánlivě rozdílní soupeři jsou ve svém niterném základu vlastně stejní (tedy přesný opak Rivalů), je asi tím nejzajímavějším na celém filmu. Bohužel mě příliš nechytla ta dramaturgická konstrukce a ani její vyvrcholení (tedy samotný zápas). Narozdíl od ostatních mi technické zpracování přišlo trochu jalové. Měl jsem pocit, že střih víc zachraňoval samotný dojem, že se opravdu jedná o světový tenis (střih sem, střih tam, ať si divák nestačí uvědomit, že hra není na takové úrovni, na jaké by měla být), než že by primárně podporoval dynamiku vyprávění. I tak jde ale o film, který nijak neurazí a určitě patří k tomu lepšímu, co o tenise vzniklo. 6/10 (13.01.2018)

Pětka od srdce, protože ratio může namítat, že scénář Ronnie Sandahla se v prostřední pasáži trochu nepřehledně utápí v odbočkách. Srovnání s Rivaly je na místě. Borg/McEnroe jsou ale lepším dramatem, protože místo povrchního konfliktu dvou plakátových ikon pracují se subtilnějším typem napětí – jsou o dvou typech překonávání vnitřní tenze, o dvou typech přijetí sebe samého. Stroj vs. Floutek, přitom ale vnitřně dva podobné typy vulkánů, kteří volí různé cesty k cíli. Filmu dominují precizní herecké kreace.LaBoeuf musí hrát magora, aby konečně našel hereckou disciplínu a to, co předvádí lidská jehla Sverrir Gudnason je jednoduše fenomenální. Dokáže být strhující i ve chvíli, kdy stojí zády ke kameře. Film je především BORG, ale přesto si najde dost prostoru, aby v závěru zúročil i zvláštní sympatie k McEnroeovi. Poslední půl hodina jen umocní obrovskou zbraň v podobě dynamického střihu, skvělého výtvarného využití kurtu a osobní kamery Nielse Thastuma. Elegantní, strhující a inteligentně vrstevnaté drama, kterému nepodrazí nohy ani nižší rozpočet. Pleasure do posledního míčku. Game, set, Metz. (04.01.2018)

Tenis mám rád, hodně rád. A podívat se na takové zajímavé a v závěru hodně strhující sportovní drama, bylo pro mě potěšením i zážitkem. Dvě tak odlišné osobnosti, které se střetnou v epické bitvě. Výborně zahrané, u McEnroea můžeme konstatovat - "Magor hraje magora"... A Stellan Skarsgard nezůstává ve stínu jako důležitá postava ze zákulisí. Trochu kousavě mě napadá, že by nebylo od věci natočit třeba Connors vs. McEnroe... Tady jsme spatřili pouze náznak, to by mohla být ta pravá řežba. (31.01.2020)

Doposud nejlepší film o tenise. O tenisu moc kvalitních filmů nevzniklo. "Wimbledon" byl filmová tragédie, "Souboj pohlaví" také příliš nezabodoval. Svitlo na lepší tenisové časy? Ano, mírně rozkolísaný dojem vyvolá samotný Borg, má mu být totiž 24 let, píše se rok 1980, vyhlížel ale starší, tak na 35 let. Jeho představitel Sverrir Gudnarson je už totiž čtyřicátník. O moc lépe na tom nebyl ani McEnroe, ten už tak přestárle nevypadal, ale co ty kadeře?! Předpokládám, že Shia LaBeouf si půjčil kulmu od Victorie Silvstedt, když už jsme v tom Švédsku, a naonduloval se do směšných rozměrů. Nešlo se nesmát. Ovšem podobnost se svými slavnými předobrazy se vyskytla a studie pohybů také celkem věrná. Pokud od filmu očekáváte strhující průběh, máte šanci být přítomni proslulé úchvatné rivalitě mezi dvěma tenisovými veličinami minulých let, na projekci se tedy není nutné vybavit kalendářem s tenisovými kráskami Bouchard, Kerberovou a spol., abyste se s ním zabavili, neb film před závěrečným stěžejním duelem na Wimbledonu přichází se zajímavým materiálem a vyprávěcí složkou. Není zahlcen filosoficko/popisnou nudou. Je ale převážně cíleno na stoického, málomluvného Borga, zajímavější, prchlivý a výbušný McEnroe dostal o něco méně prostoru. Nepřipadalo mně, že by film byl až tak brutálně věrohodný. Závěrečný souboj je ovšem bombastický - je nebývale dramatický, dynamický, plný divokých střihů, napínavý, bez ohledu na to, že divák (znalý sportovní historie) ví, jak zápas skončil. Je to rozhodně vrcholná část filmu, v němž ostatní zápasy hrané s jinými soupeři působí až podřadně. Že se film bude spoléhat hlavně na závěrečný super match, to už se dalo čekat předem. Shia LaBeouf hodně příjemně herecky překvapil, pokud si odmyslíme ten účes, ten klidně mohl hrát prim v příběhu. Ale je to hlavně o Borgovi, který v pubertálním věku byl nečekaně vzteklý floutek a nervák, jak ho zobrazuje film, určitě to nebyl budoucí proslulý džentlmen kurtů, Schopná režie Januse Metze, která vtáhne do děje spolu s odpovídající retro výpravou a herecky oslnivé ztvárnění dvou tenisových legend , a v neposlední řadě určitě stojí za zmínku, že na lajnách asistovala i česká výprava, to všechno dělá z filmu příjemný sportovní a životopisný zážitek. A filmů o tenise nevzniká kvantum. 8/10 (30.12.2017)

Jediné co zamrzí je to, že se na filmu nepodíleli oba hlavní aktéři. Jinak jde ale o poutavý snímek. Tenis mám rád a bitvy Federera s Nadalem jsem si svého času hodně užíval. Proto jsem se na film hodně těšil. A stálo to za to. Během filmu jsme provedeni tím jak oba začínali. Vzhledem k původu filmu je více brán zřetel na Borga což mě tolik nevadí, ale klidně bych si více McEnroa dal. Kór když je mi tak trochu bližší jeho emotivnější vyjadřování :-)) Oba příběhy ale mají něco do sebe a třeba kdyby Borg občas vypustil páru nesemlelo by ho to tenkrát tolik. Finálový zápas je pak o tom zda znáte výsledek či ne. Kdo nezná negooglujte a vychutnejte. 75 procent za životopisný snímek bez patosu. (27.09.2018)