Mlha v srpnu

"Tak a vyráží se za indiány!" Zeleninová polévka ještě nikdy nebyla tak hladová a malinová šťáva tak jedovatá. Tento mrazivě autentický film byl natočen podle stejnojmenného životopisného románu, který v roce 2008 napsal německý novinář Robert Domes. Jeho příběh pak zobrazuje zkutečné osudy mladého romského chlapce ze společenství Jenišů, aby tak upozornil na další zrůdnosti nacistického režimu, páchanými s odzbrojující samozřejmostí v duchu falešné přátelskosti či lidskosti, ale též jménem eugeniky i eutanázie. (11.11.2016)

Je zvláštní náhodou, že se v tomto filmu sešli mně známí německy mluvící herci, konkrétně Koch, Markovics a Confurius, čímž pro mě snímek dostal zcela jiný rozměr. Nicméně nemůžu říct, že by se jednalo zas až o zdařilý počin, velká část filmu byla spíš mdlá, jakoby ty zápletka byla umělá. Čímž rozhodně nechci nějak shazovat, ale šlo zpracovat jistě lépe, nicméně si nemyslím, že by se jednalo o propadá. (18.04.2022)

Musím upřímně říct, že Mlha v srpnu mě chytla od prvních scén. Nejspíš za to může ústřední hrdina Ernst Loss, který si velmi brzy získá divákovo srdce. Celé prostředí psychiatrického sanatoria je zpočátku velmi neosobní a spoustu věcí se dozvídáte jen z náznaků. Jakmile ale přijde na řadu malinovka, vše dostává rychlý spád... Musím říct, že jsem asi dlouho neviděla takhle podařený válečný film, ve kterém nepadne ani jediný výstřel. (24.04.2017)

Historický úplne presný film "Hmla v auguste" je adaptáciou rovnomenného románu Roberta Domesa. Dráma je skutočným príbehom Ernsta Lossa o doposiaľ zanedbávanej etape z obdobia Tretej ríše. Ide o akciu T4 (Aktion T4), tajný program vyvražďovania postihnutých ľudí v nacistickom Nemecku, založený na tzv. rasovej hygiene. T4 je skrátka berlínskej adresy, kde sídlili nacisti zodpovední za tento program (Tiergartenstraße 4). Ernst Lossa sa radil medzi cigánov Jenišov. Išlo o bielych cigánov s typickým kočovným spôsobom života a v priebehu 2. svetovej vojny sa práve Jenišovia žijúci na území nacistického Nemecka stali obeťami rasového výskumu a väčšina z nich boli odoslaní do koncentračných táborov. Ernst Lossa sa narodil 1. novembra 1929 a posledných 11 rokov svojho života trávil izolovaný od rodičov aj súrodencov. Namiesto lásky a bezpečia sa mu dostávalo len nenávisti a opovrhovania a v takomto prostredí sa formovala jeho osobnosť, najskôr v detskom domove v Augsburgu, potom od 20.4.1942 v psychiatrickej liečebni v Kaufbeurene, kde bol dňa 9.8.1944 zavraždený po podaní dvoch injekcii morfinu ako antisociálny a neformovateľný chlapec v rámci nacistického programu eutanázie. Nedožil sa ani 15 rokov, jeho rodičia už taktiež nežili, matka zomrela na TBC v roku 1933 a otec na infarkt v koncentračnom tábore Flossenbürg ako 35 ročný. Po vojne za takmer 2000 prípadov eutanázie v psychiatrickej liečebni Kaufbeurene a jej pobočke Irsee boli hlavní vinníci potrestaní. Lekár Valentin Faltlhauser za podnecovanie k vraždám odsúdený na 3 roky väzenia (v internačnom tábore USA bol zadržaný 16 mesiacov, zbytok trestu neodsedel), sestra Paulina Kneissler bola odsúdená na 4 roky väzenia za spoluúčasť na 200 vraždách v rámci nacistickej eutanázie (odsedela iba 1 rok) a hlavný vinník Walter Schultze odsúdený za spoluúčasť na 380 vraždách na 4 roky väzenia. Doporučujem k tejto téme pozrieť Hitlerovi lekári: Vražedné reformy, 2003. (31.03.2017)

Zaujímavý film, ale nebolo moc príjemné to pozerať. Neviem presne definovať prečo som to nedopozeral, ale asi na takéto niečo treba mať aj primeranú náladu. Za iných okolností, ak by som to dopozeral, tak hodnotenie by išlo minimálne o 1* hore. Asi aj preto som to zabudol ohodnotiť a zistil som to o pár týždňov pri menení filmov na externom zariadení. (31.05.2017)