Nebel im August
Fog in August
Réžia:
Kai WesselKamera:
Hagen BogdanskiHudba:
Martin TodsharowHrajú:
Sebastian Koch, Ivo Pietzcker, Fritzi Haberlandt, Henriette Confurius, David Bennent, Karl Markovics, Thomas Schubert, Branko Samarovski, Jule Hermann (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jižní Německo, rok 1940. Třináctiletý sirotek Ernst Loss (Ivo Pietzcker) je vzpurný a těžko přizpůsobivý chlapec a všechny náhradní rodiny a nápravná zařízení, kterými doposud prošel, jej označily jako nenapravitelného. Kvůli tomu se ocitá v psychiatrickém sanatoriu. Ernst si brzy uvědomí, že v tomto sanatoriu nejsou děti léčeny, ale pod vedením Dr. Veithausena (Sebastian Koch) postupně a potají zabíjeny pod nacistickým programem s krycím názvem T4. Ernst se rozhodne bojovat s osudem a začne pomáhat ostatním pacientům a zároveň plánovat svůj vlastní útěk, čímž se ocitá ve smrtelném nebezpečí, protože rozhodnutí „kdo bude další" je jen na vedení sanatoria... (Bohemia MP)
(viac)Videá (1)
Recenzie (100)
Zasazení děje do nacistické léčebny s hrozivými metodami zní velice lákavě, ale nenechte se zmást - Mlha v srpnu má svou komorností a orientací na kladné i záporné postavy mnohem blíže k Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jen tady vystupují dětští protagonisté, kteří se chovají jako uvědomělí dospělí, a nacisté nenahánějí hrůzu ani morální odpor, naopak je nám jich chvílemi téměř líto (Sebastian Koch je totiž za každých okolností alespoň trochu sympatický a Henriette Confurius je neskutečně krásná, vskutku andělská mrcha). Emocionálního ani fyzického naturalismu se bohužel nedočkáme, tohle je pouze pěkně natočená slátanina filmů z psychiatrického oddělení, která nedokáže zužitkovat svůj palčivý historický podtext tak, aby se na ní ve fanouškovských éterech někdy nahlas vzpomínalo... 55% ()
Filmů s tématem zabíjení Židů během nacismu vzniklo nespočet, až by v jejich záplavě člověk zapomněl, že všechny ty hrůzy se týkaly všech, kteří stáli v cestě vytvoření "čistého" německého národa. Nebel im August nás zavede do prostředí sanatoria s (z velké většiny) postiženými a nemocnými dětmi. Tedy těmi, kteří v očích fanatických nacistů nepřinášeli národu žádný prospěch. Snímek sleduje den po dni krutosti programu T4 a zobrazuje děsy, kterými si pacienti sanatoria procházejí. Není klasicky černobílý, odhaluje motivy, různé pohledy i to, že sebevětší děsy lze při zlé vůli, síle moci a touze po pomstě překroutit v ještě horší činy. Ukazuje však také, že každá snaha se počítá a že pár kapek vody sice nevytvoří oceán, ale dodá celý potok naděje. A ten se taky počítá. Výborné herecké výkony Sebastiana Kocha a Iva Pietzckera v hlavní roli strhnou k zážitku, který sice nebude procházkou v růžové zahradě, ale o to déle na něj budete vzpomínat. ()
„Tady v Sargau máš opravdovou šanci, Ernste Losso. Můžeme ti pomoct, když budeš chtít.“ A že je to on, tak mu rádi pomůžou, i když o to Ernst ani trochu stát nebude…Baví mě, když se sem tam najde tvůrce, který zpracuje nějaké téma z II. světové války, jemuž se ostatní věnovali málo či dokonce vůbec. A pokud je taková látka navíc ještě dobře natočená, o to raději se podívám. A to je případ právě Mlhy v srpnu, která se věnuje řízené eutanázii. Film je však v něčem zvláštní. Na rozdíl od jiných snímků v divákovi nevzbouzí hněv na základě toho, že by byli svěřenci neustále biti či týráni. Tady se k nim, až na výjimky, chovají v podstatě hezky…s tím „drobným“ detailem, že doktor Veithausen občas vezme pero, škrtne nějaká jména a jejich nositelé se už ráno jednoduše neprobudí. A v tomhle je film možná ještě děsivější a emocionálně silnější. Pak není třeba naturalistických scén, stačí jedna andělsky vypadající sestra, která se s pomocí malinovky postará o to, aby ti nešťastníci už dál netrpěli…konec trochu na efekt, přesto za mě solidní 4*. ()
Veľmi silný námet s niekoľkými emotívne vydarenými scénami. No celkovo ma to nezasiahlo tak, akoby si možno táto téma zaslúžila. Inak so záverom prišlo aj veľké znechutenie - divák sa totiž dozvie, že hlavní vinníci vyviazli takmer bez trestu. Človek by čakal minimálne šibenicu a niečo ako Norimberský proces a oni ich po pár rokoch pustia z basy, no hnus. Tým sa vlastne potvrdilo, že vtedajšia spoločnosť ešte aj po vojne niečo také odporné, ako zbaviť sa postihnutých, vlastne tolerovala. To je na plač. 70/100 ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 14. dubna 2016 na filmovém festivalu Giffoni v Itálii. (ČSFD)
- Film je inspirován skutečnými událostmi. (Nathaniell)
- Natáčelo se v Mnichově (Německu) a ve Vídni (Rakousku). (ČSFD)
Súvisiace novinky
Egon Schiele, Anne Franková
Bezmála čtyři desítky filmů od historických dramat, přes thrillery, žánrové a artové filmy až po komedie nabídne již příští týden festival DAS FILMFEST. Přehlídka německojazyčných filmů odstartuje ve… (viac)
Ufff! Tak to byl něco opravdu strašného ! Jako člověk zajímající se hodně o válku jsem už o ,,rasové očistě'' formou euthanasie zdravotně postižených či mentálně zaostalých v rámci akce T4 lecos četl. Jedna věc je číst si názvy měst se sanatorii což nebylo nic jiného než skutečné hororové zámky hrůzy (Hadamar atd..), kde byli likvidováni ti nejmenší a nejbezbrannější než tato místa zastoupily koncentráky v Polsku. Vraždění dětí a nemocných či tělesně a mentálně postižených z ekonomických a rasových důvodů je obzvláště odporné a opovrženíhodné. Druhá věc je však sledovat konkrétní příběhy konkrétních lidí a dětí! Tady navíc nepomáhá, ale ono je to jen jako - je to film, protože člověk dobře ví, že skutečnost byla ještě děsivější. Již je to delší čas, kdy jsem četl jednu archeologickou knihu věnující se rituálním pohřbům a tam jsem narazil na zajímovou věc - zajímavý pohřeb .-) !. Bylo to myslím kdesi ve Francii, kde archeologové našli ostatky jedince tuším z doby kamenné, který byl rituálně pohřben. Na tom by nebylo nic zajímavého, koneckonců, tyto nálezy jsou čas od času běžné, ale zajímavá byla ta kostra. Pohřbený jedinec utrpěl nějaké velmi těžké zranění. To samo však nebylo příčinou jeho smrti, která nastala až o mnoho let později. Dotyčný měl zranění zhojená a i když musel být skoro nepohyblivý, přežil. Nejbližší, tlupa, říkejme jim jakkoliv se o něj starali. Krmili jej, léčili a zřejmě i nosili. A právě tam někde začíná to naše lidství, které nás odděluje od zvířat a neúprosných zákonů přírody. Soucit, potřeba pomáhat slabším, nemocným, bezbranným... O to více je šokující, že velmi vyspělý národ už na začátku třicátých let sešel z céto cesty a začal se chovat opravdu zrůdným způsobem. Už dlouho se mi nestalo abych po celou dobu sledování nějakého filmu měl ,,knedlík v krku'' a na prsou těžký kámen. Myslím, že ve větě mladé sestry vedoucímu lékaři: ,, Potřebuji malinovku, protože děti odmítají přijímat barbituráty'' je obsaženo vše. Ta bezcitnost, efektivnost, anonymnost, touha vyhovět rasově zvrhlým experimentům... Od mlaďounké zdravotní sestry na dětském oddělení bych čekal opravdu něco jiného než takovouto ,,spolehlivost''. Když se netrávilo, vraždilo se hladem. Na některých chovancích se prováděly lékařské pokusy mající za úkol zjistit příčiny demence, epilepsie, zkoušely se očkovat viry a bakterie.. atd... Stovky mozků z pitvaných těl bylo odváženo předním patologům Německa, kteří se neptali odkud biologický materiál pochází... Opravdu strašné. Musím před dnešními Němci hluboce smeknout, když se pouští do takovéto látky, jistě jim historicky značně nepříjemné a přitom zde podané s naprostou hrůzností bez jakýchkoliv příkras. Jsou tendence jak plyne čas, že různé národy rádi ,,zapomínají'' na své hříšky a pokud něco točí z těch časů pak jsou to hrdinské filmy s často zkreslenou nebo dokonce záměrně zdeformovanou historickou skutečností. Zde nikoliv a za to dávám o tu hvězdu navíc. Opravdu mne to zasáhlo, tenhle film hned tak nerozdýcháte. Herecké výkony byly vynikající, zejména u dětí. Je nutno točit tyto filmy, je nutno je pouštět ve školách. Nejsou totiž je pro ty, kdo se o látku zajímají. Jsou památníky milionů zavražděných a jsou také vztyčeným prstem, kdyby zase někdy někdo přišel a chtěl tvořit rasově čistou zrůdu, bez špetky lidství. * * * * * () (menej) (viac)