Contratiempo

Vypadá to, že Mario Casas definitivně vyplivnul dudlana a já musím přiznat, že mě jeho Adrián Doria bavil. Úspěšný a vlivný podnikatel se vrací domů z tzv. služební cesty a způsobí vážnou autonehodu. Od tohoto okamžiku jsem si se zájmem začala skládat předhozené filmové puzzle Oriola Paula. Možné varianty byly poutavě natočené, herecké obsazení mi sedlo (mimo jiné výborná Ana Wagener) a hudební podmaz znamenitý. (21.08.2018)

"Chcete si hrát? Tak si budeme hrát." Já si hraju rád. A proto mě dost bavila hra s egem magnáta, který je evidentně v právu, protože má nejdražšího právníka. Jemu žádná žebrota nebude otravovat život. Tady je zkrátka svět ještě v pořádku a kapitalistická morálka spolehlivě funguje. Z toho mám upřímnou radost. Avšak z pozice člověka, který nedokáže zaplatit ani advokáta ex offo, jsem si tento fikaný boj o spravedlnost docela užil. (06.03.2021)

Tak tady už se začíná rýsovat Oriol Paulo jaký je a možná ještě bude jeho další thriller. Ostatně jako jiní režiséři a scénáristi, tak už budeme vědět, co nás asi bude čekat. Ano, jistá podobná kostra jako v Těle tady byla už patrná. Nechává nás v nejistotě až do úplného závěru a opravdu se vydováděl s různými variantami, ale mně to vůbec nevadilo, právě naopak. Byla jsem zvědavá na závěrečný verdikt až do poslední klapky. Škoda, že tady jsem poměrně brzy věděla jednu podstatnou věc, kterou sem pochopitelně nenapíšu. S obsazením Maria Casase jsem měla trochu problémy, ale asi to bylo účelem, nepropustnou masku jeho obličeje zahrál tudíž bezchybně. Jo, stálo to za to. Španěláci také umí a pokaždé se těším na každou novou filmovou lahůdku včetně téhle. (03.03.2017)

Skvělý thriller potvrzující, že Španělům se v poslední době více daří na poli detektivních, krimi a napínavých snímků, než hororů, především duchařských. Zatímco si velkopodnikatel, který si může dovolit cokoliv (třeba vymazání svého jména ze všech policejních dokumentů), povídá se svojí obhájkyní, sledujeme jeho příběh o lásce a smrti. Funguje zde naprosto vše - herci, kamera, hudba a samozřejmě příběh, který si nechává překvapení až nakonec. Zdánlivě nevinný Doria má co skrývat... (31.03.2017)

Španělé jsou zpátky a opět ve formě! Když se řekne Španělská tvorba automaticky se mi vybaví klenoty : Zatímco spíš, La Cara Oculta, Divoké historky, El Cuerpo, Los ojos de Julia, Kůže kterou nosím a je jich samozřejmě více, ale tihle zástupci jsou nejhlavnější no a po dnešku si tam můžu přidat i Contratiempo. K ději nebudu vůbec nic prozrazovat, abych nezkazil zážitek, protože Zvratů je ve filmu nespočetně moc, jen v závěrečných 20 minutách jich je asi 5 a ten závěrečný doslova bere dech a koukal jsem nevěřícně s otevřenou pusou jak se mnou Španělé opět slušně vyje*ali. I přes pomalejší tempo se mi film líbil a nepředvídatelnost děje je vskutku hlavní devízou filmu. 80% (05.03.2017)