Obsahy(1)
Pro přátele Sonja, pro zákazníky Masha.
Dvacetiletá studentka matematiky, berlínské kluby, noční život, byt u nádraží. Náhodné známosti, z nichž ti lepší jsou už dávno zadaní a na ty horší je lepší hned zapomenout. Až setkání s nezodpovědným Ladjou změní Sonjin život. Potřebuje peníze, a tak zkouší porno chat, pak privát u madam Anji...
Film podle stejnojmenného autobiografického příběhu německé spisovatelky Sonni Rossi.
(dopitak)
Videá (1)
Recenzie (7)
Německý film dle autobiografické knihy o studentce, která kalí, střídá známosti, začne si vydělávat live chatem a pak i prostitucí. Do toho dva týpci jakože romantická linka a hlavně hezkej pohodovej Berlín. Inteligentně působící film s kopou erotiky a něco málo naděje. ()
Až dnes jsem přišel na to, že když se ve filmu objeví stejné záběry na začátku a na konci, mám lepší náladu. Jsem konzervativní a pocit že "život jde dál stejnou cestou" mě uklidňuje. Hezká erotika, z porno věcí nic vidět není. Trochu naivní pohled na pornoprůmysl v době, kdy existují xhamsteři a podobné pornochaty. Dneska už nikdo nepotřebuje pupkatého Sandra jako správce chate house. Film trochu levně skáče mezi rovinou citovou (jde o to, jestli autoři vysvětlí/divák pochopí, proč je Sonja tak upjatá na Poláka Ladju, anebo jestli to vůbec příběh vysvětlit má), pohledem na moderní tepající velkoměsto (kamera a outdoor scény jsou bezva) a porno průmyslem. Solidní hudební soundtrack. Svenja Jung je dost podobná Laetitii Castě, pár fotek tady a tady. ()
Ačkoliv se námět netvářil špatně, tak jsem film nedokoukal. Nemůžu si pomoct, ale nic mě už dlouhou dobu nenudilo, jako tento film. Aspoň ta část, co jsem viděl. ()
Nesnesitelná sračka a nejzbytečnější film na světě. Ostatně odjakživa touhle pokleslou produkcí opovrhuji - mám na mysli všechny ty filmové adaptace rádoby skandálních a protivně přesexualizovaných literárních debutů mladých autorek bez talentu, které nutně potřebovaly obšťastnit svět další více či méně autobiografickou knihou v bláhové iluzi, že na ty jejich literárně nicotné storky o šukání bude někdo zvědavej. Vždy platilo, že z hovna bič neupleteš (a když upleteš, nezapráskáš), takže z mizerné předlohy prostě dobrý film vzniknout nikdy nemůže, což se zde opět potvrdilo, tak jako už mnohokrát předtím - za všechny příklady budiž zde zmíněny snímky nevalné úrovně jako Valium, Prozac a Extáze, Můj vysvlečenej deník či Melissa P., z nichž Fucking Berlin je suverénně nejhorší - ten film dramaticky absolutně nefunguje, líně se táhne odnikud nikam, hlavní postava se v něm neustále promenáduje nahá nebo má s někým sex, s nějakou psychologií postav - natož s jejich vývojem - se scénář samozřejmě nijak neobtěžuje, a celé je to tak příšerně nudné, že by to uspalo i mrtvého. Plakát vypadal zajímavě a měl jsem chuť vidět německý film ze současného Berlína (ten zde ale bohužel hraje jen druhé housle, ač berlínská televizní věž nechybí snad v každém druhém záběru), ale už druhý den jsem v podstatě zapomněl, o čem to celé bylo a jak to vlastně skončilo, což je mi hlavně neuvěřitelně jedno. Naprostá ztráta času a všem radím se té kravině obloukem vyhnout - je tolik lepších způsobů, jak zabít tolik času. ()
Tak aspon že našli svoji sedačku a ona svůj cíl v životě. ()
Reklama