American Horror Story - Cult

Nejnepříjemnější sezóna a díky absenci nadpřirozených prvků jednoznačně nejtíživější. Pořád žasnu nad chameleonstvím zlatého hereckého jádra (nepřekvapivě kraluje Sarah Paulson), nováček Billie Lourd exceluje každou svou pronesenou replikou a gradující zápletka mě nutí čím dál nervózněji přemýšlet, jestli je všechno tak černobílé, jak se může na začátku série zdát. I přes dokonale fungující napětí i více než kdy jindy typický Murphyovský šťouravý humor je však nejvyšší hodnocení daleko. Míra násilí a krvavých výjevů totiž překročila hranici, na které ještě dokážu všechno bez zaváhání přijmout a okamžiků, kdy jsem se kvůli viděným obrazům začal bezděčně ošívat, bylo tentokrát až příliš. (11.12.2017)

Politicky angažovaná sedmá sezóna, která je v některých momentech trefným komentářem k současné Americe, jindy zase pojednává o tom, že každý „patříme“ do nějakého kultu. Murphyho tradičně žánrově nevyrovnané a přepálené dílo ale zejména v druhé půli táhne neskutečný herecký koncert psychopata Evana Peterse. (08.02.2018)

Přestože se mé průměrné hodnocení po jednotlivých epizodách vyšplhalo na čtyři hvězdičky, měl jsem docela hodně důvodů k nespokojenosti. Nejsem fanouškem Donalda Trumpa, ale i tak se mi zdá laciné postavit celou sezónu na boji proti němu a jeho stoupencům, zvlášť když vím, že hlavně v řadách jeho odpůrkyň vznikla i akce, při níž se muži odsuzovali bez soudů, takže od čisté demokracie k inkvizičním praktikám zjevně není tak daleko. Jako vždy mě neskutečně iritovala Sarah Poulson, jako vždy hrál skvěle Evan Peters a jedna hvězdička jde jednoznačně za překvapením sedmé řady- Billie Lourd. (14.11.2018)

První série, která nejen, že se obešla bez nadpřirozena, ale vlastně ani není moc hororová (v prvních epizodách ještě docela jo, pak ale hororové motivy ustupují zcela do pozadí). Vlastně to ale vůbec nevadí, protože stěžejní téma současných politických, sociálních a kulturních válek je samo o sobě nesmírně nosné a Murphy s Falchukem s ním pracují zábavně i dostatečně nápaditě, přičemž se rozhodně nenechali jakkoliv omezovat politickou korektností (žádný směšný "ušlechtilý" boj utiskovaných menšin se zlými bílými heterosexuály se tu naštěstí opravdu neodehrává). Evan Peters je v roli egoistického mocichtivého psychopata až překvapivě dobrý. (28.09.2020)

Na úvod několik přívlastků: jako první sezóna překvapivě úplně bez nadpřirozena (je to tedy stále horror?), takřka civilní (ve smyslu: mohlo by se stát i ve vašem městě), sevřené ("Kai-centrické" = tak jako život v sektě nedává příliš mnoho manévrovacího prostoru: v podstatě může řádový člen toliko a) následovat vůdce, tj. plně se poddat jeho vůli, nechat po sobě dupat, být bezejmenným článkem, b) pakliže je chytřejší, může se po jeho hřbetě vyvézt nahoru, o něčem rozhodovat, týt z výhod tohoto života, c) případně, a to je rozhodně ta nejlepší volba, se snažit vymanit z jeho zhoubného vlivu, jednoduše se vzepřít, tak i postavy této sezóny odvozují svůj charakter, své určení výhradně z toho, kterak se staví ke Kaiovi, titulárnímu mozku kultu), společensky relevantní, fakticky politické (napájející se z ovzduší soudobé Ameriky, snící její stinné stránky). ___ První půlka (resp. 3/4) lepší druhé (s vrcholem v epizodě sedm, revidující případ Zodiac), nevzpomínám si na lepší ilustraci machiavellismu (nebo trumpismu?): zkrátka vyděs, uklidni, rozděl a panuj! Závěr mě pak trošičku zklamal, přeci jen, je rozdíl mezi politickým a náboženským hnutím (hmm, to bych vzhledem k tématu mé bakalářské práce neměl říkat, ale co už), a mezi ďábelskosti a šílenstvím. ___ A teprve s touto řadou jsem si uvědomil další důvod, proč mám AHS tak moc rád: je to díky perfektnímu castingu. Nové angažmá, nová hvězda. Ať už je to Kathy Bates, Angela Basset, Emma Roberts nebo třeba i ta Lady Gaga, posily si mnohdy kradou celou sérii pro sebe. Co se týče Cultu, nemůžu nezmínit fantastický výkon Billie Lourd, další herečka, která se pro učinkování v AHS snad narodila. 80 % (25.05.2022)