Egon Schiele: Smrť a dievča

S kritikami filmu se neztotožňuji, i když by se při troše snahy nějaká ta chybka i nesrovnalost s realitou našla. Napíšu to jednoduše: stokrát raději půjdu na klidně i zpackaný životopisný film o jakémkoli malíři, jako prostá žena si ráda připomenu že existoval kdosi jako Egon Schiele, kouknu na to jak maloval, do jakého období patřil a dohledám si o něm zbytek v knihách či na internetu. Pořád lepší než Harry Potter, nemyslíte? Aby nám z těch kin potom masově nevymizely všechny dramata i náznaku dramatu či nějaké myšlenky, protože "divák to stejně neocení", protože "běžného diváka to stejně nezajímá", protože bla bla bla. Zaplaťpánbu, že se toto dostalo do běžné distribuce! Tečka. (16.11.2016)

Schématický ako sviňa. Bez pridanej hodnoty, bez výraznejšej dramatizácie. Potenciál pekných obrazov a jázd je narušený zbytočne popisnými detailami a strihom, ktorý narúša atmosférickosť a umeleckosť diela. Čo na tom, že herci sú fajn. Prečo by nás mal zaujímať životopis o maliarovi, ktorého osud je tak podobný tisíckam iných životopisov? Najhoršie na filme považujem fakt, že je tam toľko nahoty, až sa táto explicitnosť stáva nudnou a nezaujímavou. Prostredie/kostýmy a iné formálne zložky sú v pohode. Ale po filme zostal neuspokojivý pocit. Hlavný hrdina je totiž značne otravný vo svojich umeleckých kreáciach. (15.03.2017)

Ono se tam vlastně ni moc neděje. Končící Belle Époque, pak svět roztrhaný první světovou válkou. Endemitní malíř tvrdí, že pracuje a maluje, nemá prachy, chlastá a s těma holkama to prostě neřeší. Velmi pěkné tři hvězdy. Ale čtvrtou hvězdu si podle mě zaslouží to provedení. Krumlov je fakt v Krumlově a jako dost mě mrzí, že kdykoli jsem tam byl na vodě, tak jsem ve Vltavě pod zámkem nepotkal polonahou sympatickou frankofonní černošku. Celkově, ta výprava, interiéry (snímání pavilonu Secese ve Vídni) i ta mně strašně blízká „evropskost“, třeba ty umírněné až rezignované emoce nad kosmopolitní smrtí po válce. To prostě jo. Žádná přepjatá, uslzená, zaoceánská dramatika. A Klimt si byl docela i podobnej. No a ty kukadla Valerie Pachner (nejen kukadla, ale i „kukadla“ a zbytek) a jak křenila nosánek, to bylo/ ta byla prostě k sežrání. (20.03.2017)

Životopisné filmy mám docela ráda, ale Egon Schiele: Tod und Mädchen nepatří zrovna k těm nejpovedenějším. I přesto, že Egon Schiele proslul malováním odvážných aktů, nemuselo být ve snímku tolik nahoty, která je navíc místy naprosto bezúčelná. Herecké výkony všech zúčastněných jsou víceméně standardní. Vlastně nemohu nic extra vypíchnout, ovšem koukat se na to dá. (55%) (19.07.2020)

Ohledně nudy. Seděla jsem vedle osoby, kterou v kině vždycky budím a provádím dohled, aby nespala a něco z filmu měla. Ovšem u tohoto filmu jsem na své úkoly zapomněla a jenom zírala. Pokud jde o Schieleho nahatost či nenahatost v porovnání s tím, že je ve filmu plno nahých ženských, tak musím upřesnit, že Schiele je ve filmu nahý taky. U odvodu a potom ještě v jedné scéně, kdy jakože ráno vstává. (16.11.2016)