Riphagen

R.I.P Hagen tu neplatí. Smaž sa Riphagen je priliehavejšie. Škoda, že Holanďania nedokázali z tej svine viac ukázať. Film je taký televízny, suchý, málo emočný. Pritom príležitostí bolo dosť. A človeka aj tak len naserie, že tá spravodlivosť tu na Zemi nikdy nebude. Nepoznať túto postavu a jej osud je naozaj obrovskou výhodou, inak človek pozná celú pointu a záver filmu. Avšak jeho charakterové vlastnosti krásne vystihuje jedna scénka a jej repliky: Bola nám sľúbená ochrana!, hovorí Židovka. // Od Riphagena? To ťažko. On sám nám dal Vašu adresu... (15.07.2023)

Kontroverzní postava = kontroverzní způsob vypravování? Alespoň já jsem tedy Riesovi dlouho fandil. Druhá světová válka byla akční doba, v tomhle filmu je to ale čajíček proti tomu, co se děje v Holandsku po válce. Kolaborant stíhá kolaboranta, překabátění je tu ale pochopitelné, člověk chce přežít. Hodně zamotaný příběh se spoustou postav. Zajímalo by mě, jestli to tvůrci úmysně zkonstruovali takhle, abychom fandili spíš Riphagenovi. Ten chlap tomu nádherně šéfoval. Je to takový holandský Vin Diesel. A Lisa Zweerman má fakt velký oči. (17.09.2017)

,,MUSÍME SI NAVZÁJEM POMÁHAT…“ /// Osobu Andriese Riphagena jsem doposud nezaregistroval. Snad proto mě bavilo, že nevím, jestli je ten, za koho se vydává, nebo je to jenom hra. Film je lidský drama z válečnejch časů. V celý Evropě to byl samej konfident a kolaborant. Holandsko nebylo výjimkou. Postupně se to podobá nějaký fikci, páč se mi těžko věří, že to byla taková banda idiotů… Prostě mi jde příběh proti srsti. Jinak síla filmu je v chytráctví a srabství lidí. A v tomhle se o Andriesovi Riphagenovi nedá napsat nic jinýho, než že byl frajer! Navíc ten doslov – a pak že jsme my, Češi, kreténi! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Knihu „Riphagen : de Amsterdamse onderwereld“, kterou v roce 1990 (nebo tu aktuálnější z roku 2010) napsali Bart Middelbourg a René ter Steege, neznám. 3.) Miluju pohádky. Třeba tu „o svini a řezníkovi“. 4.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.12.2016)

Tuze rád bych se dočkal obdobného počinu od české kinematografie. Ví Bůh, že vhodných příběhů by se našlo dost a dost, a leckterý z nich by mohl zmapovat i úspěšnou kariéru takového hajzla v komunistickém Československu. Ale muselo by to jít na kost, ukázat jednou Čechy takové, jací byli a jsou. --- Zajímalo by mě, jaká by byla reakce a zda by v tuzemsku o takovéhle "praní špinavého prádla" byl vůbec zájem... (16.10.2021)

Postoj Holanďanov k vlastnej minulosti z obdobia 2. svetovej vojny stojí za veľký obdiv. Neutrálny štát, ktorý bol napadnutý Hitlerom a nim aj podrobený, ale je zarážajúca obrovská masa ľudí, ktorí kolaborovali so systémom. A postupne len z oblasti holokaustu sa vyťahujú na svetlo epizódy, ktoré ozrejmujú práve tú najhoršiu „vlasteneckú“ činnosť. Dalo sa to vycítiť z filmov Denník Anny Frankovej (2001), Čierna kniha (2007), Útočisko (1975), Sűskind (2012). Ale najsilnejšie sa kolaborácia prejavuje v Čiernej knihe a teraz v tomto filme. Zarážajúci je fakt, že holandská vláda začala konať proti Riphagenovi až 13 rokov po jeho smrti. V procese ho obvinili, že svojím pričinením spôsobil smrť najmenej 200 ľudí, počas vojny bol agentom spravodajskej služby SS ale aj SD . Aktívne sa podieľal na protižidovskej politike, kde profitoval na ich majetku. Po vojne bol v domácom väzení a v roku 1946 sa mu podarilo utiecť, ale v Španielskom Huesca ho zatkli. Odtiaľ bol prepustený na kauciu a v marci 1948 odletel do Argentíny. Často sa vracal do Európy, kde nakoniec aj v roku 1973 v sanatóriu vo Švajčiarsku zomrel. (16.12.2016)