Nepřátelé

Od první scény brutální westernová depka o válečných traumatech, účtování s hříchy minulosti a vykoupení, ve které jsou oběťmi všichni včetně řezníků. Rozhodně jde o vysoce kvalitní podívanou, co si zaslouží vaši pozornost, ale osobně mi přišly všechny ty dialogy "udělali jsme strašný věci, ale vlastně jsme dobří lidi" poněkud na sílu a permanentně zachmuřený Bale trochu úsměvný. (02.08.2018)

Snímek obsahuje mnoho fascinujících scén, celek není úplně dokonalý (největší problém jsem měl se ztvárněním postavy Rosamund Pike a několika klišé), ale rozhodně velmi podnětný jako esej o Američanech - o původním obyvatstvu, o vítězích nad nimi i o dnešních bílých mužích, kteří to vše reflektují. Pro mě nejsilnější jako zpráva o tragice služby státu ("It´s my job."), který v průběhu let požaduje poměrně protichůdné věci (emoce). (05.11.2018)

Na to, jak hloubavě film rozebírá pocity všech postav, docela podcenil důležitost vykreslení pro expozici příběhu klíčového zblížení Baleovy postavy s náčelníkem. Za což možná může finalní střih, který měl zkrácením stopáže snímek udělat přistupnější širšímu publiku. Z první třetiny bych udělal první polovinu a stopáž natáhl na 150 minut. Hostiles jsou totiž natolik vtahující, emocionální a psychologicky i myšlenkově angažující, že se mohli stát (anti)westernem desetiletí, který dané fucked-up období americké historie zobrazuje nejvýstižněji ze všech žánrových btratříčků. Kazdá jejich minuta je intenzivní testament o ztrátách, trápení a smutku. (08.08.2018)

Kláda, která na vás spadne hned v první minutě a kterou z vás nesundá ani světlo v sále na konci. Jestli je někdo na světě Bůh, tak Jardo promiň, ale porazil tě Christian. Totiž utáhnout očima dvouhodinový western je asi tak stokrát těžší úkol, než vyplnit v Čechách správně daňové přiznání. Jeho postava je snad nejcharakternější, jakou jsem na plátně kdy viděl; takhle má vypadat chlap. Konec mě emočně dolámal na třísky, tohle v sobě budu nosit ještě dlouho... Stejně jako angínu, protože už je to týden, co chodím s otevřenou hubou. (Banff, Kanada) (27.02.2018)

Koňská dávka westernové deprese. Nabízí se srovnání s nedávným přehypovaným Bone Tomahawk - který na ukazování ukrutnosti divokého západu šel skrze brakovou brutalitu a lacinou šokantnost. Hostiles nic takového nepotřebuje, jde mnohem víc do hloubky, zaryje se pod kůži oduševnělým vyprávěním o nečernobílých charakterech v nečernobílém světě. I minimalistické prostředky stačí, pár vynikajících herců a krajina... a všudypřítomný pach smrti, jizev na duši, dávných křivd a možná snad i nějaké naděje, že to jednou skončí. Třeba kulkou do hlavy. 8/10 (08.01.2019)