Nepřátelé

Největším plusem filmu je bezesporu úchvatná příroda, kterou kamera snímá v nádherných širokoúhlých záběrech. Dále je to takřka dokonalá atmosféra smutku a bezvýchodnosti, hledání odpuštění a smíření se smrtí, která se táhne celým příběhem. Co se týče děje filmu, ten je složen z několika epizod, z nichž většina by sama o sobě stačila na slušný western kombinovaný s dramatem, poskládané jsou však do jednoho příběhu na můj vkus trochu moc vychtěně, aby tvůrci dostali postavy přesně tam, kam chtějí. To se odráží i v neustálých příchodech a odchodech vedlejších postav, které by mohly být při větším soustředění na jejich osobnost zajímavé, jenže scénář si každých cca 20 minut žádá drsnou situaci vyžadující nedobrovolné odporoučení se některého z členů výpravy. To neznamená, že jsou Hostiles špatným filmem, jen v některých ohledech je příběh hnán do zvratů a změn postojů postav moc násilně. Nicméně naturalismus, smutek, i ten alespoň trochu pozitivně vyznívající konec stojí za to. (29.08.2018)

Můj oblíbený žánr moderního westernu plný drsných chlapáků, těžkých překážek k překonání a silného vykoupení se dostal opět ke slovu. Je obtížné říct, nakolik jsem šel filmu vstříc svým naladěním a nakolik mě dokázal zaujmout a pohltit on sám, ovšem výsledek je i navzdory poměrně plytkému scénáři pozitivní. Dějově je film volnější, sledujeme putování postav nehostinnou krajinou, přičemž je pravda, že změny v charakterech se dějí jaksi samovolně a bez zdůvodnění. Z filmu je cítit, že by se rád tu a tam dotkl diváckých emocí, jenže k tomu nepoužívá dostatečně vybroušené nástroje. Musíte nad tím přimhouřit oko, jedině pak se dostaví ten pravý pocit ze syrového divokého západu včetně odpovídající katarze. 7/10 (16.05.2018)

Drsný, atmosférický western s chytlavou zápletkou (transport nenáviděného nepřítele), nádhernou kamerou (tolik skvostných záběrů krajiny jsem dlouho nikde neviděl) a výbornými herci (Wes Studi, Ben Foster a mnoho dalších) v čele se zase jednou perfektním zachmuřeným Ch. Balem (téměř po celou dobu je příkladně minimalistický, hrající pouze očima). Úvodní scéna přepadení farmy je určitě jedna z nejdrsnějších, co jsem za poslední měsíce viděl. Oproti tomu finální záběr po té předchozí nekonečné vlně deprese a smutku přinesl poměrně skromnou, ale v rámci možností v podstatě dokonalou katarzi... Mám k tomu jedinou zásadní výhradu - většinu času je to velmi pomalý film, subjektivně minimálně o hodinu delší, než ve skutečnosti. 80 % (03.06.2018)

Hostiles mělo všechny předpoklady líbit se mi, ale naplnilo je jen částečně. Navnadí bezskrupulózní úvod s napadením farmy, Takayanagi kraluje krajinomalbami pro velká plátna, nehostinnost zdivočelého západu je krutě všudypřítomná a Baleův obličejový minimalismus kyselé prdele je doveden k dokonalosti. Dokonce i Huron Magua se vrátil z věčných lovišť, aby byl do nich eskortován jako Cheyenne! Tak proč to sakra nefunguje!? Je to možnou uživatelskou záměnou meditativnosti za rozvleklost? Nebo klišovitými a nepůvodními dialogy (slyšel jsem správně citaci Williama Munnyho z Unforgiven)? Nebo snad za tím stojí ten dějový oblouk, kdy se nenávistí okoralý zabiják indiánů promění na člena hnutí Red Lives Matter? Ne, že by to nebylo možné, ale ten přerod musí působit přirozeně.. (19.04.2018)

Nádherný příběh od citlivého Scotta Coopera. Minimalisticky servírován, skromnou výpravou opentlen, ale hluboký ve svém sdělení. Chvíle mlčení, přemýšlivě pronášených dialogů a všeříkajících pohledů byly pro mě poutavější, než scény hrůz a násilí, které tu ale měly také své pevné místo. Chápu, proč tohle v kinech propadlo, v dnešní době superhrdinského Marvel a DC plevelu je tohle starosvětské vyprávění jak z jiného světa, jinde, než 99% zbylé současné filmové produkce. A chápu, prož Christian Bale chce dělat zrovna tyhle filmy, já mu za to děkuju a přeju mnoho zdaru v další filmové kariéře. (11.06.2018)