Réžia:
Jitka NěmcováScenár:
Jitka NěmcováKamera:
Diviš MarekHrajú:
Vladimír Mišík, Adam Mišík, Jaroslav Olin Nejezchleba, Pavel Skála, Jan Hrubý, Radim Hladík st., Bára MišíkováObsahy(1)
Vladimír Mišík patrí k zásadným osobnostiam českej populárnej hudby. Svojou tvorbou ovplyvnil celú generáciu umelcov z hudobného, výtvarného i literárneho sveta. Je spoluzakladateľom kapely Blue Effect a vyše štyridsať rokov hrá s kapelou Etc. Filmový príbeh Vladimíra Mišíka je zložený z mozaiky jeho spomienok, piesní, dobových i osobných archívov, z rozhovorov s kolegami, blízkymi priateľmi a rodinou. Striedanie fiktívneho priestoru na „Mišíkovej planétke" s realitou na planéte Zem vnáša do filmu rytmus, vtip, hravosť a vrelú ľudskosť. Súčasťou Vladimírovho osudu je aj téma nepoznaného otca, amerického vojaka, po ktorom ostali len matkine spomienky a dve fotografie. Snaha dozvedieť sa o ňom niečo bližšie dlho neviedla k žiadnym výsledkom, ale Vladimírov syn Adam za pomoci českých i amerických historikov pátranie po rodinných koreňoch nevzdal... (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (49)
"K příležitosti Mišíkových sedmdesátin můžeme zavzpomínat u kultovních melodií nejen na jeho kariéru, ale také na události, kterými si prošla naše země, což se citů mnoha diváků musí chtě nechtě dotknout. Proto nejde jen o obyčejný film, ale možná také skvělou příležitost, vyrazit do kina s rodiči…" viac
"Problémom filmu je snaha viesť rozprávanie dvoma, nie celkom kompatibilnými úrovňami, na jednej strane metaforickým, poetickým smerom a na druhej investigatívnymi snahami, rozkryť čo najviac zo života hudobníka. Pohybuje sa tak kdesi na rozhraní dvoch koncepcií. Silnejšia je prirodzene tá druhá.…" viac
"Moc, ale to je také tím, že tuhle hudební scénu už sleduji od jejích počátků (přesněji od The Matadors) a právě na Etc jsem rád chodil a kupoval jejich první desky, když to ještě šlo. Z tohoto pohledu mohu říci, že film obsáhl všechna významná období Vladimírovy hudební kariéry (nebo alespoň ta,…" viac
"Snad jediným vyloženě slabým momentem je scéna, kde Mišík vypráví, jak se „přenáší“ na svou planetku. Mělo to zřejmě dokreslovat poetiku filmu, působí to ale uměle a redukuje to reálnou osobnost spíš na herce hrajícího sebe sama a recitujícího věty ze scénáře. Naštěstí je to jen ojedinělý případ.…" viac