Môj tajný život

Skvělý Cranston v originálním dramatu, ve kterém se toho sice moc neděje, ale úvahy a pocity hlavního hrdiny vytváří příjemně zvláštní atmosféru, která diváka obklopí a donutí ho i samotného trochu zapřemýšlet. Dlouho se mi nestalo, že bych tak napjatě čekal, jak to celé vůbec dopadne. Třešničkou na dortu je pak úžasně zvolený humor. Konec potěšil, nicméně mohl být aspoň o minutu delší, protože se z toho mohl vyklubat příjemný doják... nebo taky ne. (29.07.2017)

Má dobrú prácu, peniaze, veľký domu, ženu a dve deti. Jedného dňa počas návratu z práce domov mu prepne, nevráti sa a zostane žiť niekoľko mesiacov na pôjde garážového domčeku sledujúc ako sa ľudia jemu blízky vyrovnávajú s jeho zmiznutím. Poháňaný sebectvom si začína uvedomovať aké to je nežiť konzumným životom. Vráti sa vôbec niekedy k svojej rodine? Ak áno, ako ho príjmu? (04.11.2017)

Nápad perfektní a ať mi ni kdo neříká, že ho po shlédnutí něco podobného nenapadlo. Cranston je tady excelentní a jeho glosy jsou trefné, vtipné, kousavé i přemýšlivé, ačkoliv na můj vkus toho tady nakecal až moc. Proces, který vedl hlavního hrdinu k tomu, aby si ujasnil priority, mi narušily jen postižené děti, což byla z mého pohledu hodně laciná berlička. Ale budiž. Ovšem konec mě naštval řádně. Já sice chápu, že Swicord si asi nechtěl nikoho znepřátelit, ale tímhle se mu povedl pravý opak a nas*al úplně všechny. I tak to ale za vidění stojí. 70% (23.03.2018)

Pod oknami Vášho domova..ale bez Vás...čo by na to Vaša rodina ? deti ? známi ? ... je to o slobode ľudského ducha ? pristihol som sa ako som mu niektoré etapy závidel....spôsobil bolesť..možno...určite si poriadne vstúpil do seba. Na konci filmu by som si tak veľmi prial aspoň jednu minútku navyše.... (24.08.2017)

Já vlastně vůbec netuším, jestli se mi to líbilo. Na jednu stranu film s uhrančivou atmosférou, kterou tvoří melancholické vnitřní monology ve spojení s klavírní hudbou a výborný Bryan Cranston opět v roli tak trochu divně zlého chlapa, který však tentokrát neřeší krizi středního věku vařením perníku, nýbrž squatováním v zahradním domku, vybíráním popelnice a stalkováním své vlastní rodiny, která si zjevně umí poradit i bez něj. A yeah, šustí to papírem přesně tak, jak to z popisu zápletky zní. Jako umělecká psychologická alegorie vyjadřující tajné myšlenky a představy nešťastného muže, který se v každodenním rodinném stereotypu cítí být v pasti asi jakože jo, ale pokud bych měl film brát doslovně, nelze se zbavit otázky: proč? Resp.: proč takto? (27.11.2023)