Nikdy si tu nebol

Problém je, že ty teorie kolem mě nakonec baví o píď víc, než film a nakonec mě dost možná donutí, zkusit to celý znovu. Ramsay má poměrně dost nápadů, jak některé pasáže oživit, minimálně Phoenixův charakter, scéna pohřbu pod vodou, vzpomínkové flashbacky fungují a snaží se otevírat něco hlubšího, jenže jako celek to pořád působí hlavně jako plochý nedotažený náčrt, který začne, vyrazí dech Phoenixem, ale pak téměř bez škrábnutí skončí. Ale třebas to tam je...a nepouští mě to hloubš. (20.10.2018)

Seriózne sklamanie. Ani príbeh ani forma. Ani cool, ani weird. Navyše, z už beztak plytkého príbehu ma vytrhávali zbytočne silené a rušivé flashbacky. Pár fragmentov fajn (Joaquin, Greenwood či strih prenikania do strážených objektov), ale ako celok nefungujúce. Vôbec mi nesadol ten silený ťah na "indie feeling". (11.10.2017)

Indie varianta Taken bez všetkého, čo ho robilo cool - štýlovej akcie, sympatického hrdinu, gulí či zaujímavého vizuálu. A bez všetkého, čo by mohlo robiť skvelou jeho indie variantu - psychologicky zmysluplne rozpracovanú hlavnú postavu, jej vzťah s chránenkyňou, umeleckú obrazovú stránku, či myšlienkový podtón (pravdepodobne existenciálny). Vyslovene nudný film to nie je, jeho za-každú-cenu-iné poňatie má svoje momenty (napr. posedenie so zraneným zabijakom v kuchyni). Ale ako celok, navyše s tak fádnym záverom, zostáva v šedom priemere. (02.06.2017)

Pokud je “Good time” excelentní tripovou jízdou, pak je “Nikdys nebyl” precizní, skoro až artově natočenou, sondou do hlubin jednoho muže, který díky svým pochybným prácičkám přijde o všechno, ale má tu schopnost se ze všeho probít. Ne úplně po vzoru Johna Wicka, ale spíše s kladívkem v ruce jako v Oldboy. A je to svižná 90minutová jízda, která leckoho může unudit k smrti, mně ovšem nějakým způsobem totálně vtáhla. Phoenixovi tyhle role sedí jako prdel na hrnec a doufám, že jich ještě pár dostane. (16.04.2018)

Já tam ve skutečnosti taky nebyla, u toho střípkovitého vyprávění "bylo, nebylo". Pomalé tempo mě uspávalo a hrubé násilí za mák neoslovilo. Jen díky démonickému Phoenixovi jsem to dokoukala a stejně jako on, ani já nevěděla, co se mi to vlastně děje/dělo před očima. Ve zkratce dýchání s igeliťákem na hlavě, pohřební koupání v obleku, hnus pedofilie, zelené bonbóny a kladivo. Mně z toho vyšlo psycho bez pěkného dne. (19.03.2019)