Dancer

Z rozhovoru s Idnes: "Mluví se o vás jako o legendě, cítíte se tak? Polunin: Samozřejmě!".... Balet šel vždycky zcela mimo mě, maximum taneční empatie jsem projevil na několika představeních současného tance v Divadle Ponec v rámci Tance Praha a při sledování sladkého trochu-kýče Billie Elliot. I přes to jsem se posadil do křesla poměrně s očekáváním, s tím, že moje neznalost nebude na závadu, protože zajímavý bude hlavně Polunin sám. A, naštěstí, čekal jsem oprávněně. Obětování celé rodiny v první polovině a charisma Polunina v druhé rozhodně stojí za vidění, i jako naprostý laik jsem si užil záběry z Královské opery v Londýně nebo z Moskvy. Nejvíc se mi na něm líbila jakási sebereflexe svého života (kamarádovo "balet je nuda") a s tím i související rozhodnutí - at už jsou štastná nebo ne.( některá asi ano - Zjistil jsem velmi brzy po svém odchodu, že se dá jedním vystoupením vydělat mnohem víc než měsíčním účinkováním v Královském baletu.) Pokud jde o osobitost - do dokumentu se nedostaly v umělecké sféře neobvyklé názory př. „Podporuji prezidenta Trumpa, protože tento svět dělá bezpečnějším. Respektuji Vás a díky, že říkáte pravdu o médiích, které šíří pravdu. Lidé mají opravdu vymyté mozky.“ nebo „Plácněte tlusťocha, když ho potkáte. Pomůže mu to a přiměje ho, aby trochu shodil. Nerespektuji lenost.“ Kdo by byl líný a chtěl jen upoutávku na jeho komerční prezentaci, tedy https://www.youtube.com/watch?v=ozs_f4ZT9sw (03.09.2020)

Baletní, dokumentární, záživné, vypovídající, legendární, poučné. Baletem jsem nepolíbená, proto mi dosud unikal životní příběh tohoto mladíka. Film je udělaný hodně poutavě a záživně. Jako absolutní negramot musím říct, že tančí opravdu nádherně a věřím tomu, že je něčím naprosto unikátní. Navíc je docela sympatický a hezoučký. Myslím si ale, že každý umělec to má těžké, a buď se s tím srovná nebo ne. Jediné co mi asi vadilo bylo to, že všechno co má a čeho dosáhl, vyčítá své matce, která ho k tomu údajně donutila. Mohl kamarád klidně kopat krumpáčem. Přesto opravdu skvěle natočeno, doporučuji. ..no ty jeho nožičky a zadek, tomu se říká slušná práce. A ta bolest těla během představení, nedokážu si to představit..a že tu bolest znám.. (29.04.2018)

Balet sa nachádza niekde na chvoste mojich záujmov a napriek tomu som si s chuťou pozrel tento vynikajúci dokument. Ukázal nielen ako spojenie výnimočného talentu, obetavosti rodičov, driny a odriekania sa možno dostať na vrchol, ale aj na prirodzené limitu baletu ako "jednotvárneho a namáhavého" umenia a tiež na tienisté stránky cesty na vrchol a krátkeho pobytu na ňom. Ale to už je osud legiend a nielen baletných. Som rád, že sa tvorcom dokumentu podarilo dielo s vysokou výpovednou hodnotou, i keď som mal dojem, že niečo bolo zamlčané a do komplexnosti chýbajúce. (13.02.2017)

Tyhle dokumenty se tak těžko komentují, protože pronikají srdcem a to nejde mluvit ani psát, pouze plakat. Mně se to stalo několikrát, ale když přišel moment jeho Posledního tance, který komentoval Sergej slovy : "Když jsem tančil na TAKE ME TO CHURCH s nikým jsem nemluvil. Natáčelo se to mnoho hodin a skoro celou tu dobu jsem brečel. Hlavou mně běželo úplně všechno............čeho zanechávám......", to byla chvíle, kdy se mně obrazně zastavilo to mé srdce a tekly mně slzy jako hrách..... (21.01.2017)

Zajímavý dokument, možná vysvětlující často nevyzpytatelné chování jednoho z nejlepších tanečníků na světě. Mám z něj ale dojem, že úporná snaha Sergejových rodičů, předevšímm matky, měla za následek nejen mimořádný úspěch, samozřejmě podmíněný jeho výjimečným talentem, ale taky to, že je z něj dneska vyhořelý tanečník, zcela odcizený své rodině, která se mezi tím stejně rozpadla. V sedmadvaceti letech už je téměř na konci své umělecké cesty, teď je důležité, aby se v klidu rozmyslel, jak dál, aby byl jeho další život radostnější. (08.05.2017)