Dom z piesku a hmly

Film s hromadou kladů, od vynikajícího Bena Kingsleyho přes nádhernou Jennifer Connelly až po působivou hudbu Jamese Hornera. S čím jsem však byl spokojen nejvíc, tak to byl závěr, který ve mě vyvolal tolik otázek, že bych si nejraději pustil celý film znovu. Režie je sice trochu loudavá, ale myslím, že v tomto případě to je spíš k dobru. Téměř každý záběr má hloubku a cit, díky romantice, která je sice vedlejší dějovou linkou, ale určitě si na ní pochutnají i "neromantici". Jméno Vladim Perelman mi až do shlédnutí tohoto filmu nic neříkalo, ale myslím, že natočit jako prvotinu tak skvělý film nebyla náhoda. 80% (11.12.2011)

Melancholická, pomaly plynúca štúdia charakterov, v závere vyhrotená do emocionálne odzbrojujúcej katarazie plnej sĺz. Motorom filmu nie sú iba vynikajúci herci, ale aj krehká a intímna réžia, hypnotická hudba a plýživá, ponurá kamera Rogera Deakinsa. Malý komorný film s veľkou myšlienkou. P.S.: Z vypustených scén, zahrnutých na DVD, by som do filmu určite vrátil "arabské raňajky pod dozorom": dopĺňajú postavu mladého policajta, ktorá ako jediná vo filme nefunguje stopercentne. (09.06.2005)

Vynikajúce herecké výkony, silný príbeh a rodiace sa presvedčenie, že pre Jennifer Connelly sa drevené morské móla na pobreží stanú asi doživotným sprievodcom v jej filmových projektoch :-) Po Dark City, Requiem for a Dram je House of Sand and Fog už tretím filmom, v ktorom má Jenifer takmer rovnakú scénu, ako samá stojí na konci spomínaného morského móla. (16.06.2004)

Režie je velmi rozvážná a střih vlažný. Celý film je naplňen takovou zvláštní dusnou atmosférou, která jen umocňuje celkový prožitek. Je tam sice pár hluchých míst a občas se zdá, že je to až příliš dlouhé, ale neubírá to až tak zásadně na kvalitách filmu. Dost depresivní věc, na kterou musí mít člověk náladu a chuť objevovat po filmařské stránce něco nového. (25.11.2004)

Tento příběh měl skutečně oscarový potenciál, jenže ten byl rozmělněn přílišnou dávkou patosu v některých scénách. Teprve když se kolečka osudu patřičně rozhýbala, stal se i děj mnohem poutavějším. Jenže s tím souvisí další problém Perelmanova debutu – nerealistické (neboli přehnané) chování většiny postav během posledních minut. Zatímco zbytek děje se nese v realistickém duchu, v závěru jako by autor potřeboval rychle a efektivně „utít“ všechny rozpletené dějové linie, což se mu ne zrovna dvakrát povedlo. Každopádně, Dům je možná postavený z tak nedůvěryhodných materiálů, jakými jsou písek a mlha, přesto stojí poměrně pevně – někde mezi evropským uměleckým a americkým nezávislým filmem. 75% Zajímavé komentáře: k212, Niella, castor (01.11.2005)