Rosita

Dánská kinematografie si stále drží standard příběhů, na jejichž zfilmování by jakýkoliv jiný filmový umělec z jiného koutu Evropy neměl ani kuličky. Rosita je opět jeden z těch příběhů, který zaujme svojí kvalitou, ale musím se přiznat, že trošku vypovídá i o dané dánské kultuře. Je vidět, že Dánové se svými neomezenými peněženkami neví, co se životem a tak z určité zhýralosti hledají štěstí v lásce trošku jinak, než by kohokoliv z nás byť jen napadlo. Tudíž i když se jedná o drsné téma, tak si tu Dánové mohou hezky pěkně podat ruku se svým otráveným životem a poděkovat si, protože na tom taky mají velkou míru. U nás by takový příběh byl, podle mě, těžko myslitelný. Nicméně drama je to poctivé a ze Skandinávie si i tak bere to nejlepší. Sice mi jednání postav nejde úplně na mysl, ale kvalitu film bezesporu má. (10.04.2017)

Rozhodně stojí za vidění. Atmosféra dánského maloměsta u moře, kde se všichni živí rybami a do toho filipínská horkokrevná komunita, z níž si starší pánové vybírají svoje budoucí manželky. Když se přistěhuje Rosita do domu Ulrika a jeho syn mu pomáhá s překladem, nemůže to dopadnout jinak než po seversku - pořádným průšvihem. Není to ale ten fatální průšvih, při kterém teče krev a umírají lidé. Spíš je to o krizi v rodině a o tom, jak se s ní jednotliví členové vypořádávají. Nějaký velký happyend nečekejte, ale špatně to taky nedopadne. Spíš tak lidsky - ani dobře ani špatně, podle toho, jak se na to člověk koukne. (05.10.2016)

Film měl i svoje silnější chvilky, ale po zralé úvaze to na 4 hvězdy není. Jasně, točit to Amíci, jistě by se nevyhnuli odlišnému konci a nejspíš dopřáli divákům naplněnou mladou lásku... Takhle to ale bylo myslím uvěřitelnější. PS: Představitel Johannese když se usměje, tak je úplně mladším klonem Andrewa Lincolna, cca z dob natáčení Lásky nebeské :-)) (12.03.2021)

Nevšedný a originálny príbeh o "neveste na objednávku", ktorá prišla do Dánska par avion priamo z Filipín. Potenciál tu bol obrovský, ale dej sa nesie skôr v pokojnom duchu, a karty zamieša napokon len Johannesov syn Ulrik, ktorý sa do Rosity zaľúbi (a samozrejme aj ona do neho). Pred Rositou stojí dilema, ktorá sa vlečie takmer celým filmom, a dáva do protiváhy emócie a racio. Nebolo to zlé, ale po tom snubnom začiatku som dúfal, že film bude o kus lepší. Ale popri tom nemotornom spáde sa vyskytlo aj viacero silných fáz, ktoré príbeh postrčili na vyššiu úroveň. Takže u mňa je to za 3*. (30.09.2022)

„Táta mý prý thajskou nevěstu. Je to kočka?“ - „Je z Filipín.“ Nechat si poslat domů do Evropy Filipínku, která neumí dánsky, když vy pro změnu neovládáte angličtinu, se může ukázat jako docela podstatný problém. A to, že vám už tak skromnou konverzaci zvládá překládat jen poněkud nezvedený, prostopášný syn, může způsobit další nepříjemné potíže…Upřímně, před zhlédnutím snímku jsem měl trochu obavy, zda nepůjde o nějakou recyklovanou verzi o 3 roky staršího (též dánského) filmu Mazel (s obměnou Thajska za Filipíny). Ale to se naštěstí nekonalo, oba filmy si pouze „vypůjčily“ hrdinku z exotické země, jinak byly dost jiné. I tou atmosférou. Rosita je tu a tam dokonce i úsměvná, ale v popředí stojí zakázaný vztah, kterému divák dokáže porozumět. Spokojenost, za mě slušné 4*. „Svěříš svou budoucnost do rukou mladíka? Za pár týdnů ho omrzíš. Staří tě neopustí. Jsou ti vděční. Děkují, když jim uvaříš. Románek s klukem a lístek zpátky do Manily? Za matkou, co má prázdné kapsy? Uvažuj hlavou. Ne srdcem. Hlavou, Rosito, hlavou!“ (30.05.2021)