Putovanie tučniakov: Volanie oceánu

Chtě nechtě porovnání s pro mě kultovním Putováním tučňáků se nelze vyhnout. Pro ty, kdo film z roku 2005 neviděli, může být tato novinka možná nadprůměrným dokumentem. Pro nás, co máme původní film nakoukaný skoro až nazpaměť, je Volání oceánu pouhým opakováním a navíc v dost naředěné podobě. Volání oceánu opravdu nepřináší žádnou nadstavbu, scénář je prakticky stejný jako u předchůdce, jen technika se zase posunula, takže si můžeme vychutnávat let každé mořské kapky a vidět každý pór tučňáčí kůže ve 4K. Chybí však silnější momenty, chybí to kouzlo netradičně pojatého dokumentu, kterým disponovala jednička. A co teprve hudba. Ta první Putování tučňáků povznášela z dokonalosti někam ještě dál až k pomyslné šesté hvězdičce. Zato ve Volání oceánu je tak tuctová, jak jen může být. (29.12.2018)

(AFO 2023) První Putování tučňáků jsem viděl před lety na gymnáziu, a zatímco jednička se více zaměřovala na samotné putování, tak Volání oceánu je více statické a zaměřené z větší části na jednoho malého tučňáka a jeho rodiče. Divák, sledující film v klidu a teple kina, si jen stěží dokáže představit strastiplný život tučňáků v zamrzlné Antarktidě, tvůrcům se však tento (často) boj na život a na smrt podařilo zobrazit přesvědčivým způsobem a postarali se tak o nejeden úchvatný záběr z nehostinné krajiny plné ledu a každodenních výzev pro všechny tamní tvory. Nejvíce se mi líbily čarokrásné záběry z podmořského světa - snad jen škoda, že jich nebylo víc. Slabší čtyři hvězdičky! (30.04.2023)

Pokračovanie unikátneho dokumentu s menším drivom a menšou vypovedacou hodnotou ako tomu bolo v jednotke. Už to nemalo to momentum, nebolo to také úderné a niektoré zábery sa dosť opakovali. Každopádne ale moderné technológie nám umožňujú naozaj krásnym pohľadom vidieť veci, ktoré za normálnych okolností človek len ťažko uvidí. A v tomto majú podobné filmy vysokú hodnotu, pokiaľ sa moc neopakujú, ako tomu bolo v tomto prípade. 65 % (28.12.2018)

Rok návratů - po Trainspottingu, tentokrát dvanáctiletý odskok, a to na Antarktidu. Režisérův rukopis se nezapře i po té době a tak jedním z mála překvapení je "obrácená kamera" vodního surfování tučňáka pod hladinou. Krása drsného světa blízko pólu opět vyniká. Viděno v předpremiéře, díky Aerofilms, bio Aero. (02.04.2017)

Spousta krásných záběrů, které se ale po chvíli omrzí. Na to, že film zobrazuje skutečně jen to, co má v názvu (tzn. putování tučňáků k moři a zase zpět), je to hrozně dlouhé, vinou delších pasáží beze slov byste mohli i usnout. Je škoda, že použité moderní metody snímání nebyly využity naplno, aby ukázaly tučňáky i při jiných činnostech než při chůzi (např. při lovu, při hře, při páření a dalších běžných aktivitách), i když to možná obsáhl první díl z roku 2005. Takhle jsem měl dojem, že nějaký 20minutový dokument by mi toho o tučňácích řekl víc a nenechal by otevřené otázky, proč matka po čase odchází (a kam), podle čeho se v tolikahlavém hejnu dokážou rozeznat atp. Každopádně to mají strašně těžké. Díky bohu, že nejsem tučňák. (29.03.2017)