Záhradníctvo: Dezertér

Sám se tomu divím, ale Dezertér se mi líbil víc. Hlavně to bude lepším zacílením na dobu, ve které se druhý snímek odehrává a poté hlavním hercem. Jiří Macháček je výraznější a lepší, než Ondřej Sokol, který se téměř celý díl plaše díval na Aňu Geislerovou a kolem nich, tu očividněji, tu méně, proplouvala válka. Tady se doba v životě hrdinů odráží podstatněji, je přítomno více třecích ploch i více humoru. Obezřetných 70%. (23.10.2017)

Zatímco v Rodinném příteli si mohu hledat množství kvalit pro budoucí četné reprízy již nyní - neb je to lehčí melodramatický žánr - s Dezertérem budu opatrnější. Jeho kvality jsou opět výrazné, nicméně natolik niterné a syrové drama není skutečně procházkou rajskou zahradou a opakovaně prožívat ty groteskní a surové situace zas a znovu je divácky náročné. Pikantní jsou všechny detaily i celková vyznění těch dramatických oblouků a lidských osudů. Například pouhým obsazením Zuzany Mauréry do vedlejší role v dílčí anekdotě v kadeřnickém salónu už Hřebejk udává tón celé scény, nebojí se ale zároveň zůstat při komediální epizodce v hořkosladkém vyznění, což je velmi cenné. Bylo by ostatně velmi falešné točit čistou komedii z těch přelomových let. Děkuji a těším se na uzavření celé trilogie. (22.10.2017)

A máte děj, a mohla bych ho vidět Vol.2. Postavy jsou mi ukradené. Mdlé herecké výkony. Ne že by herci byli špatní, ale oni nemají pořádně co hrát. Hřebejk nesnáší komunisty (v tom jsme zajedno) a tady se s nimi vypořádává. Žel strefuje se do nich za každou cenu, ale nemá to ani humor, ani vážnost, spíš jen trapnost. Snaha „napojit“ se na pelíšky je někdy dost strojená. Třeba jak Martin Finger ustrkuje dceru. No on Finger obecně není Kodet. Ale legendárnímu herectví Kodeta v pelíškách by se nevyrovnal asi nikdo. Na konci nevíme kudy kam tak si pomůžeme vypravěčem. O chlup lepší než první díl. (26.09.2018)

Prvý diel ma vcelku príjemne prekvapil, aspoň vzhľadom na ten všeobecný hejt. Páčilo sa mi vykreslenie postáv prežívajúcich neľahké životné situácie v ťažkej dobe. Naproti tomu je Dezertér plný postáv, ktoré oplývajú jednou vlastnosťou. Jeden je nervák, ďalší dobrák od kosti, tretí stopercentná sviňa, lebo je komunista a štvrtý či štvrtá je tu na to, aby slúžila ako krovie pre grotesknú situáciu, no a piata je komediant. Film akoby sem vypadol z 90- rokov. Jedni sú zlí, ďalší dobrí, pretože je všetko v spoločnosti jednoznačne polarizované, máme tu postavu, ktorá háji všetko americké a nenávidí všetko ruské, takže je problém, keď si jeho brat vezme Rusku. Ale je zadefinovaný ako nervák, takže incident musí skončiť bitkou. Dezertér sa takýmto zjednodušovaním odďaľuje od reality. No a opäť platí, že o množstve potencionálne zaujímavých udalostí iba počujeme z voice-overu, pričom niektoré nakrútené scény dej nikam neposúvajú. Pritom už len film o menovej reforme mohol byť napínavý od začiatku do konca. Z Dezertéra sa o hrôzach komunizmu veľa nedozviete a určite ich neprežijete spoločne s hrdinami. (21.02.2020)

Hřebejk is back. O dve triedy lepšie než jednotka, z ktorej to spätne robí lepší film. Pomalé tempo a určitá koktavosť rozprávania síce ostali, no vzhľadom na to, že sa tu dejú omnoho zaujímavejšie/ vtipnejšie/ pôsobivejšie veci, tak to zrazu funguje. A občas fakt výborne. Herci hrajú viac než solídne (Macháček veľmi milo prekvapil), emočné vrcholy fungujú tak ako majú. A ako bonus množstvo odkazov na pôvodné Pelíšky a nádherný epilóg pripravujúci pôdu pre záverečný, tentoraz čisto komediálny film. Plné hviezdičkové hodnotenie je možno prepálené, ale mám pocit, že mnoho ľudí tu bude hlasito a predpojato fuckovať, tak prečo tento mimoriadne zaujímavý a ambiciózny domáci projekt nepodržať? Zatiaľ 9/10 a definívne uvidím po Nápadníkovi. (28.09.2017)