Romeo a Julie na konci listopadu

Pokud jde o Karla Högera a lásku v pozdním věku, ještě více než Romeo a Julie na konci listopadu se mi líbí Lístek do památníku. Díky Hubačovu scénáři je takový lidštější, hlubší a nesoustředí se jen na ústřední postavy, ale má poměrně široký záběr. Zato scenáristé Romea a Julie udělali přesný opak - postavy Karla Högera a Dany Medřické obdařili širokou škálou emocí a výrazů, ale ostatní odbyli. Možná to byl úmysl, možná ne, ale obzvlášť rodina mužského hrdiny složená ze čtyř prachsprostě jednoduchých karikatur špatných lidských vlastností mi opravdu pila krev. Přesto nedám nižší hodnocení, protože panu Högerovi a paní Medřické to spolu tak slušelo. (15.06.2014)

Nádhera.Herecký koncert všech, nejen ústřední dvojice.Mě je vždycky líto, když vidím, co to tenkrát bylo za pány herce a co na nás leze z obrazovek dnes a ještě je někteří lidé považují za skvělé, tak se mi chce brečet, jak moc šla celá kultura do prdele.Neumím si vůbec představit, kdyby to natočili dnes, kdo by tam mohl hrát.Nikdo. (23.02.2019)

Karel Höger jako dobrosrdečný stárnoucí pán a Dana Medřická jako sympatická divadelní uvaděčka. Takové herecké obsazení slibovalo nedostižnou kvalitu. A jak jsem se filmu původně obávala, že bude velmi smutný, tak mě neskutečně zahřál na duši. U scény, kdy dvojice navštívila již neexistující zahradní restauraci, jsem se po celý čas musela culit, byla jednoduše kouzelná. Pár Libuše Švormová a Josef Langmiler působil na začátku velmi komicky, ale postupem času se mi všechny vedlejší postavy zprotivily, jak jim chtěly vztah překazit. Když si Karel přivedl Marii domů a zjistil, že tam nikdo není... To bylo nejsmutnější. Navzdory tomu se tento film zařadil mezi mé oblíbené, na který se v budoucnu ráda několikrát podívám. (02.02.2016)

Československý televizní film o tom, že láska kvete v každém věku. Pouto, jež postupně vznikalo mezi K. Högerem, jehož jsem snad nikdy neviděl hrát tak positivní, aktivní a optimistickou osobu jako jeho bývalého stavitele mostů Karla Pluhaře, a tradičně skvělou D. Medřickou, je vystiženo velmi přirozeně a citlivě se vzrůstající intenzitou. Podobně jako u hry od Shakespeara i zde vztahu brání jejich rodiny, manipulativní a pasivní rodina Högerova a nepříliš psychicky vyrovnaně působící sestra Medřické (A. Hegerlíková). O skvělém výkonu hlavních postav nemá smysl dlouze diskutovat, obě zkušené hvězdy si lásku v jejich životním listopadu určitě užily a zahrály dle očekávání výborně. Zajímavé je sledovat rozdíly v životním elánu u rodiny Pluhařů, čili mile a vyrovnaně působící dědeček a naproti tomu sobecká, nesoudržná rodina (křivák syn J. Langmiler, arogantní snacha L. Švormová, nevýrazná dcera Z. Hadrbolcová a nevšímavý, duchem nepřítomný J. Teplý). Teplého herectví je vskutku ojedinělým úkazem na československé scéně, ač herec menších rolí, vždy svou neuvěřitelně individuální interpretací výrazně zaujme. Balíkovo romantické drama je plné životního optimismu a moudrosti a je natočeno velmi citlivě, téměř až dojemně. (15.01.2015)

"Vy jste všichni jako egyptský mumie, ale já jsem ještě neobrostl mechem, já jsem ještě živej!" Napřed mi to přišlo jen jako černobílé psychologické melodrama a hned zpočátku hláška: "...nebo ještě lépe, družstevní mládež opéká brambory...", naštěstí byla jen ojedinělá a Karel Höger to pak ke konci smazal svou moravštinou, která asi režii unikla a mě potěšila :-) No a pak se z té romantiky vyvinulo kvalitní rodinné drama o sobeckosti. A především o hereckém výkonu mistra Högera. (24.02.2019)