Romeo a Julie na konci listopadu

Natočit poetický film pro náctileté a o náctiletých není problém. Už vůbec není těžké vyrobit romantické dílo o lidech středního a mladšího středního věku. Ale udělat inscenaci o stárnoucích lidech tak, aby dojímala a přitom nebyla lacině sentimentální, aby nenudila a současně bavila, abychom s hrdiny dýchali a prožívali jejich ne právě nejmladší starosti – to je umění. Ale ono se to točilo, když byly k dispozici takové lidsky i herecky vyzrálé osobnosti, jakými byli Karel Höger a Dana Medřická. S nimi snad hrála i ta lavička v parku. (27.05.2008)

Pro zajímavost: Tento film vznikl ve stejném roce jako slavný seriál Taková normální rodinka. Nutno přiznat, že Marie má toho se zpívající maminkou Hanákovou z Rodinky společného mimo obličej opravdu pramálo. Stejně tak se soudružkou účetní z Ošklivé slečny, kde si s Hogerem střihli taky románek o pár let dřív. Paní Medřická byla opravdu velká herečka. (16.01.2024)

Celý film mi přišel i přes některé nepříjemné situace velice hezky odlehčený. Za mě se teď hraje úplně jinak než tehdy ale i přesto byli herecké výkony velmi dobré, zvlášť paní Dany Medřické. Ze začátku mi přišla výrazně lepší než pan Höger ale postupně jsem musel ocenit i jeho a říct že oba hráli skvěle. Pan Höger měl skvělou energii jelikož na mě působil mladě a elegantně přesně jak měl. Paní Medřická zase perfektně hrála očima a přitom drží téměř stále stejný výraz. Všichni ve filmu perfektně mluvili což se samozřejmě dá čekat od tak starého filmu, protože tehdy se na to zvlášť hledělo. Celkově na mě film působí velmi krásně a romanticky a přitom se u tohoto filmu i zamyslíte nad životem. (19.01.2021)

Velmi nádherný film. Je to jeden z nejlepších snímků, co kdy ČT udělala. Příběh o něžné lásce dvou stárnoucích lidí a jejich nepřejících příbuzných. Karlovu novou známost jeho rodina nepřijímá a Marii zase odrazuje její mladší sestra. Oba dva hlavní představitelé Karel Hoger a Dana Medřická nastavili laťku hodně vysoko. Tak takto vypadá herecký koncert. (19.05.2013)

Jednoduše krásný film. Nejdřív jsem čekal něco ve stylu Polibku na cestu akorát v černobílém kabátě. Ale tohle bylo něco tak laskavého, příjemného a samozřejmě výborně herecky zahraného, že se tomu Polibek nemůže rovnat. Musím říct, že jsem věřil snad každému aktérovi jeho roli (ale samozřejmě pan Höger u mě zabodoval nejvíce). Ten konec, ač je de facto happy-endový, mi vůbec nevadil, právě naopak, byl krásný. Aneb láska kvete v každém věku. (13.07.2008)