Hrôzostrašná noc

Za príliš dlhú stopáž (skrátenie o 20 minút by veľmi prospelo), naťahovanie, nevyrovnané tempo a niektoré divné nápady by som dal najradšej len 2*. Lenže záverečné dlhšie finále v dome ukazuje potenciál a hravosť tohoto filmu. Pekné masky a parádne úmrtia (smrť vlkolaka alebo zombieho su naozaj delikatesy). (08.09.2011)

Peter Vincent, zabiják upírů, se v úvodní televizní scéně moc nepředvede, když ten dřevěný kolík drží opačně – špičkou k sobě :o)))). Fright Night mi dlouho unikal. Ne, že bych se mu vyhýbal, ale nějak jsem ho pořád nemohl sehnat. Ani mi nevadilo to, že je to upířina (v tomto případě ještě dost ucházející), ale hodně mě na to nalákal plakát a povedený soundtrack. Nakonec se zdařilo a ukázalo se, že jsem se po něm zase tak urputně shánět nemusel. Je to trochu nuda, trošku suchý (ale ve své době tomu tak být nemuselo) a zbytečně moc dlouhý, zkrátit to tak o 20 minut, mělo by to mnohem větší švih. Ale má to i dobré stránky – hodně dobré masky a triky (proměna probodnutého Evil Eda je fakt povedená), místy dobrou atmosféru, samozřejmě ten vždy k dobru duch osmdesátých let a Amanda Bearse k tomu. Je radost vidět ji i jinak než Mercy D´Arcyovou ze Ženatého se závazky. Čistý průměr. 2,5* (01.01.2010)

Už to, že obsahuje spoustu skvělých scén, ať už celá pasáž na diskotéce, atmosferický a asi dvaceti-minutový závěr v domě hrůzy (kde všechno vybuchuje, rozpouští a brutálně rozevírá papulu), první konfrontace upíra v Charlieho pokoji, který nabude hned asi tři podoby (celkově jsou tady upíři dost rozmanití, maskéři rulez), probodnutí vlka atd. k tomu si přičtěte dobré herecké výkony, stejně tak i hlášky, tak z toho vyjde velmi zábavný horor, který u mě umocňuje fakt, že to byl první horor, který jsem kdy viděl, bylo mi 6 a málem jsem se podělal. Kultovní, stejně jako pozdější Hollandova Dětská Hra. 100% (08.08.2006)

Jeden z nejklasičtějších zástupců komediálního hororu druhé půlky osmdesátých let. Příjemné obsazení (z něho nejvíc válí Chris Sarandon coby hlavní upír), parádní masky, od první minuty skvělá atmosféra a místy černý humor. To jsou hlavní atributy této legendy porevolučního boomu VHS, jejíž ošuntělou kopii měli mnozí z nás doma. Film, co si povinně pustim jednou do roka. (07.10.2013)

Míšením hororového a komediálního žánru podle mě už tak nějak z principu nemůže vzniknout skutečně dobrý film, nanejvýš tak více či méně podařená odpočinková podívaná. To se v tomto filmu snad i povedlo, i když strašidelný není vůbec a vtipný spíše jen tak decentně. Co je na filmu asi nejsympatičtější, je příjemná atmosféra osmdesátek se vším, co k tomu náleží (hudba, kostýmy, účesy, interiéry...) - v dnešní době, kdy jsou osmdesátky zase cool a filmaři na ně s oblibou odkazují a kdy frčí retro elektronické soundtracky v duchu této éry, jsem skoro v pokušení napsat, že je fajn zase po čase vidět "autentický" film z osmdesátek, nikoli hipsterskou filmařinu à la osmdesátky. Nejzábavnější jsou na filmu rozhodně vizuální efekty, které jsou zde dělány ještě postaru - masky upírů a jejich nejrůznější přeměny jsou strašně cool, a člověk si u toho uvědomí, jak jsou současné dokonalé digitální triky v porovnání s nimi tak nějak sterilní a nudné - z tohoto důvodu očekávám, že horory z této doby budou časem jen nabírat na pozici kultu, zatímco současnou hororovou produkci smete čas do zapomnění. Ostatně přímo se nabízí srovnání s remakem z roku 2011 - ačkoli se novější verzi nedá upřít rychlejší spád děje, lepší triky nebo větší zábavnost, srdcem mě to spíše táhne k originálu. V jistém smyslu jsou oba filmy neskutečně ptákoviny, ale ten starší je tak nějak víc upřímnější a autentičtější - nastavovaná kaše může být prostě jen těžko lepší než originál, i kdyby sebevíc zatopila pod kotlem se speciálními efekty a trikovými záběry. Každopádně, ačkoli jsou oba filmy úplně jiné, oba hodnotím stejně třemi hvězdami - nižší hodnocení mi přijde nefér, a vyšší by pro změnu mělo být vyčleněno filmům, které přece jenom aspirují na vyšší ambice, než jen pobavit. (26.04.2015)