Koe no katači

Anime dramata jsou v Česku stále celkem neprozkoumanými vodami, což je docela škoda, protože sem tam se objeví dílo, který člověku dokáže, že Miyazakiho filmy nemusí být jedinými dobrými anime výtvory. A Silent Voice bylo nakonec docela pěkné. Ze začátku jsem se bál, že snímek upadne do takového toho utahaného melancholického stavu, kde hlavní postava má sentimentální monology, ale nakonec z toho vznikl hezký příběh o přátelství, trpkém pocitu viny, porozumění a samozřejmě lásce. Ani toho kýče tu člověk příliš nenajde, plus po animátorské stránce je to radost pohledět. Souvisí s tím i několik originálních nápadů, které se autoři rozhodli implementovat do vnímání světa a lidí hlavního protagonisty, kterého zžírají vzpomínky na základní školu, kde krutě šikanoval jednu milou hluchoněmou spolužačku. Chemie mezi hlavními aktéry dost dobrá, plus je fajn, že autoři vdechli duši i ostatním vedlejším postavám, díky čemuž to nejsou jen pouhé red herring charaktery. Určité utahanosti se film ale nevyhnul, plus si myslím, že byl i zbytečně moc dlouhý, tudíž některé scény absolutně zbytečný. Jinak ale spokojenost, rozhodně daleko lepší než v létě zhlédnutý "Your name", který je z nějakého důvodů hodnocen lépe. Průměrné 4* (05.02.2019)

Přecitlivě sonda, jakou jsem snad ještě nikdy neviděl. Místy se jsem už nechápal, jestli v tom filmu není nějaká přetočená smyčka, která nutí postavy opakovaně se omlouvat. Motivace Ishidy mi od začátku přišla neuvěřitelná. Nevěřil jsem ty animované emoce vůbec nikomu a místy snímek působil dost trapně. Mám anime rád, mám rád Japonskou kultůru, která je odlišná, ale čeho je moc, toho je příliš. (08.12.2020)

WOW, tak tady není o čem, tohle je jeden z nejlepších romantických filmů co jsem kdy viděl, který v sobě ukrývá perfektně napsané postavy, příběh, dialogy a dlouhé tiché záběry, které vás nechají užívat si tu krásu animace a emoce daných postav, které jsou opravdu silné. Jak už jsem zmínil, emoce to je hlava tohoto filmu a také příběh, který se táhne od raného dětství až po dospívání, při čemž se seznamujeme s mnoha postavami ale hlavně s naší dvojicí, kterou tvoří hluchá dívka a chlapec, který jí v dětství šikanoval. Film také řeší velice vážné problémy jako je sebevražda a už zmíněná šikana, která ještě přikládá dříví do celkového ohně emocí. Dost tomuto hodnocení dodává to, že sám osobně mám se šikanou zkušenosti a vím jaké to je být terčem narážek, posměšků a fyzicky nepříjemným situací. Paní, která tato příběh napsala si zaslouží obrovský potlesk a oskara za takto vypiplaně srdcervoucí film. Extrémně doporučuji 10/10 (17.07.2023)

Každý tyran má svoje vlastní běsy, což ale oběti může být zcela ukradené. Ne však v případě neslyšící Shouko, která je tak hodná a laskavá, že se nedá věřit, že by taková dívka někdy skutečně mohla žít. Stejně jako její tyran, který pod vlivem vlastní zkušenosti, otočí. Je to pohádka, ale jako takovou ji beru. Není totiž jednoznačná. Následky šikany nezahladí lehce, naopak, co se stalo kdysi, má následky ještě po letech. V tomhle už mi psychologie postav seděla víc. Včetně napětí mezi hlavní dvojicí, kde už od začátku jde o vztah, který není přímočarý. Dobře prokreslené jsou i charaktery vedlejších postav. I když zrzavý kámoš tam byl citelně jenom do počtu. SOUHRN: Izolace je příšerný trest. (23.07.2019)

Deti vedia byť ku sebe neskutočne zlé. Človeka až zamrazí pri krutých Ishidovych skutkoch. Shouko so svojím postihnutím je však stále plná optimizmu a lásky k ľuďom. Celý film by mohol byť tak o 20 minút kratší, ale vzhľadom na krásnu animáciu, mu tú dĺžku odpustíte. Slzy sú povinnosťou už asi pri každom japonskom anime. (27.05.2023)