Špunti na vode

Špunti na vodě sází zejména na sympatické herecké obsazení, dospělými herci počínaje a těmi dětskými konče. I když se jedná v podstatě o jednoduše a přímočaře napsaný film o rodinných strastech i slastech, tak i přesto dokáže mile pobavit, místy i napnout. Musím pochválit, že tvůrci přehnaně nemoralizovali a vyhnuli se lacinému humoru, čímž zabránili vzniku dalšího z mnoha scenáristických paskvilů posledních let. (27.08.2019)

Myslel jsem, že dno product placementu předvedlo Dědictví 2, ale Špunti na vodě to dno zase posunuli trošku níže. Film je nevtipný, nechtěně trapný, chemie postav nefunguje, dětské postavy jsou nesnesitelné. Liška a Langmajer zase hrajou stejný typ postav jako po celou jejich kariéru, a hlavně v případě Lišky je to škoda, protože narozdíl od Langmajera herecký talent má. Pokud máte rádi předchozi tvorbu Chlumského, tak budete spokojeni. (24.04.2017)

Krátce po premiéře Špuntů na vodě jsem dělal pro časopis, pro kterej pracuju, rozhovor s režisérem Jiřím Chlumským. Bylo to nesmírně zajímavý povídání o Fellinim a našich dalších oblíbených klasicích, o smyslu použití filmové hudby a podobně. Vrtalo mi hlavou, proč tak inteligentní člověk točí samý hlouposti. A pak mi to sám objasnil: kdyby měl točit jenom ty filmy, které chce, nikdy by se prý neuživil. Špunti na vodě (zase naprosto zrůdnej název českýho filmu) je přesně z toho ranku - prostě zakázka. Ovšem zpracovaná schopným režisérem do co nejlepšího výsledku. Jistě - okatá vykrádačka "komedie století" je tak moc vidět, až to bolí. Vlastně není ani moc vtipná, je Bystroněm mizerně napsaná a najdou se v ní otravnosti jako dva vodáci, co koukají po Kateřině Coufalové (dceři Pavla Lišky), celá ta linka byla dost otravná, nebo nadrženej slovenskej majitel penzionu, co vyjede po Janě Kvantikové (která je ovšem mimořádně rozkošná, vyjel bych po ní taky). Naštěstí je celý film složený z fajn herců (prima, až na Goldflama, ten sice má minimum prostoru, ale i tak přehrává, až to bolí) a kupodivu sympatických dětí. A hlavně - a to právě přičítám hlavně režisérskému umu - krásná letní prázdninová atmosféra. Především to bych na Špuntech vyzdvihl jako nejlepší. Pohoda, klídek, prázdniny. Při sjíždění jezu nebo na scéně na kolotoči jsem měl pocit, že je mi zase deset a mám prázdniny. No a co chtít víc. (18.03.2018)

Další pokus o českou komedii, který zase nevyšel. Herecké obsazení je tak provařené, až je to ostudné, a děcka jsou otravná. Taky Táňa je otravná a jakože vážnější role Lišky je taky otravná. Ne, tudy cesta nevede. Proč nechtěj filmaři natočit něco originálního a parazitující na tématech, které neumějí natočit po svém? (09.07.2018)

Také my v rodině už několik let pravidelně vyrážíme do Čech nebo na Moravau na vodu (i když nikoliv na kánoích, ale vypůjčených lodích) a moji rodiče, se kterým jsem Špunty sledoval, podobné filmy milují. Ale ani to zdaleka nedokázalo zabránit tomu, abych většinu času film sledoval s pocity polonudy a k tomu povětšinou správným tipováním, jak daná situace / zápletka asi vyvrcholí. ;o) Filmová tvorba v podobných žánrech prochází dneska krizí, oblíbeným způsobem je recyklovat dávno x-krát zpracované motivy (zdaleka nejen S tebou mě baví svět), ale zdá se, že část publika je spokojena a tvůrci, stejně jako promítač kin u podobných snímků, dobře vydělávají. // Druhý den jsem během návštěvy viděl cca 15-minutové sestříhané rodinné video z lodních projížděk (šlo o video cizí rodiny, uveřejněné na youtube.com), sice zdaleko nenabídlo tak načasovaný humor a divoce komediální situace ani nebylo tak profesionálně natočeno jako Chlumského celovečerák, ale jeho výpovědná hodnota byla (bohužel pro film) přibližně srovnatelná. Vlastně, když mrknu do filmografie scenáristy Marcela Bystroňa, nemám se proč divit... (25.12.2019)