Záhradníctvo: Tri sestry

(2x) Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak si Rodinného přítele užiju. Minula jsem předpremiéru na Finále, minula jsem i autogramiádu knižní trilogie v Praze, říkala jsem si tedy, že nemá smysl nic uspěchat. Na poslední filmy s Geislerkou jsem se víc soustředila, protože pauza mezi Pohádkářem a Polednicí byla zkrátka příliš dlouhá (celých 16 měsíců!), naštěstí Anthropoid a Pohádky pro Emu přišly v rychlém sledu za sebou. A se Zahradnictvím budeme trávit celý rok, to je jisté. V nečekanou chvíli nicméně přišla pozvánka do Lucerny a bylo rozhodnuto. V žádném jiném kině totiž Rodinný přítel tak nevynikne. Melancholické válečné melodrama přináší jakoby sled povědomých scén, avšak to jen proto, že kolektivní paměť si uchovává podobné rodinné příběhy v každém z nás. Nádherná rezervovaná romance náleží Geislerce, která herecky velmi převyšuje svého partnera Sokola (zkušenosti obou jsou nesrovnatelné a současný zájem o Sokola je stejně pomíjivý, jaký byl kdysi o Strnada, když Kinorevue řešila nikoli jeho herectví, ale zda mu více sedí knír či hladce oholená tvář). Je radostí sledovat Aňu v dalším válečném příběhu, který jí přinesl hrdinku elegantně prožívající celou řadu emocionálních otřesů. Nikoli nezáměrně již trailer upomínal výběrem hudby na Želary, v nichž Aňa poprvé dozrála. Z dalších hereckých kreací bych pominula tradičně slabé a stále se opakující výkony Míčové a Melíškové, naštěstí vyrovnané intuitivními miniaturami Krobotové a Remundové. Dětské role jsou samozřejmě roztomilé. Nicméně v celkovém hodnocení jsem reservovaná, protože očekávám, že celá rodinná freska se propojí s Pelíšky až na konci roku po dvou dalších premiérách a já zatím vím jen tolik, že se těším. ___ A skutečně, po opakovaném shlédnutí a po doplnění Dezertérem jsem s konceptem Zahradnictví velmi spokojená. Neb ono i to žánrové rozlišení má smysl - protektorát je vyprávěn jako melodrama (Hřebejk si je velice dobře vědom nostalgické hodnoty, stejně jako tehdejší kvalitní kinematografii ve stylu J. A. Holmana), poúnorový přelom jako mrazivé drama (komentáře netřeba) a tání bude komedie (předpokládám, že pak teprve se linka protne s náladou Pelíšků). A takové to zkrátka bylo čili zrcadlit žánrem tep dějin, to mohu jedině vítat. A také vítám. (10.05.2017)

Chápu záměr, na způsob Zdivočelé země odvyprávět rozsáhlou ságu pospojovanou mnoha postavami, napříč zásadními momenty čs dějin 20. století. ALE. V prvním díle otrocky popisují, jak blízko má soudruh teplý sokol k těm třem nechutným a nesympatickým kravkám, jejichž manželé asi měli těžkou volbu: kriminál nebo tuhle almaru.... No a film začíná být zajímavý až návratem starého Vomáčky, jenože v tu chvíli už netepe do hloubky (kromě zpovědi o bombardovačce) a první díl končí. A jak vtipně, vyprávěním Gajslerky si uvolnili ruce a jakoby ospravedlnili, proč jsme přes dvě hodiny čuměli na jejich rodinku... Na Macháčka se i přes to celkem těším. (13.10.2017)

Keďže som nepochopil prvý diel tejto trilógie, pozrel som si film o filme a tam mi bolo vysvetlené, že 1. diel je o Protektorátu Čiech a Moravy, 2. diel o komunistickom puči a 3. diel všeobecne. A tak sa vrhám na prvý diel z obdobia protektorátu. Z neho mi utkveli v pamäti zlí gestapáci, ktorí ani neviem prečo zobrali takmer všetkých chlapov z rodiny. Predpokladajme, že išlo o odboj. Ináč celý ten protektorát bola prechádzka ružovou záhradou a takmer nič sa nedialo, ženy s deťmi si žili v blahobyte a na nič sa nehrali. A zrazu hop a sme po oslobodení, vojak Červenej armády sa prechádza s koňom po vile a je veľmi hladný, prečo vošiel s koňom do budovy sa nedozvieme. Ďalším paradoxom je odsun Nemcov z Čiech, nemyslím, že by to bolo spojené s dobrovoľnosťou či odísť dnes alebo až o týždeň. No a na záver máme záber ešte z Terezina a nič nehovoriaci film, ktorý mal vysvetliť obdobie Protektorátu, nám nič nevysvetlil. Takže na dvojku sa už nechystám, stačilo. (05.09.2018)

Bylo to pro mě velkým zklamáním, já jsem každou chvíli čekala, kdy ten Sokol plácne nějakou hlášku .. bylo to divné vidět ho v takové roli. Přesto, že film byl plný úžasných herců, mě nijak neoslovil, dokoukala jsem ho do konce z důvodů, aby mi utekla v buse cesta domů z práce. Uvidíme, co nás čeká v dalších dvouch dílech. (03.10.2017)

Proč ne, když se člověk oprostí od skutečnosti, že se nejedná o srdceryvné drama sbírající sošky, ale o pohodově odvyprávěný příběh, tak půjdete z projekce spokojeni. Nic jsem od toho neočekával, od začátku je jasné, že veškeré dobové reálie jsou pouze kulisou k docela banální zápletce. Herci film táhnou a to hodně, všechny scény jsou spíše dojemně milé, umí vykouzlit úsměv a rozhodně jsem nikdy neměl pocit, že se nudím. Délka filmu je zbytečně natahovaná a naproti tomu měl závěr neúměrně rychlý spád. Vůbec to nebylo na škodu, neboť konec rodinného přítele byl tímto do jisté míry dobře promyšlen a smutek vyvolal i ve mě. Velké peníze na české poměr jdou cítit a technicky se asi nedá co vytknout. Rozhodně nelze říci, že bych se netěšil na druhý díl.......7/10 (28.04.2017)