Vertigo

Již od úvodních titulků působivý, naprosto vybroušený mysteriózní snímek o nenaplněné lásce, kde si hlavní part střihnou James Stewart a Kim Novak. Příběh si udržuje tajemnou atmosféru, která houstne s každou minutou snímku a je typicky hitchcockovská. Kamera je velice pestrá a různorodá, ve filmu zamíříme na známá místa San Franciska, která jsou podána v moc pěkných záběrech. Scénář je vypilovaný do posledního detailu, Vertigo diváka nutí nespouštět oči z obrazovky a zajímavý děj doslova hltat. Téměř celý film, skoro každá scéna, je podbarvena tajemnou hudbou, která mu dodává ještě větší sílu a dramatičnost. Výborný film od mistra napětí, který budu mít ještě dlouho v hlavě a který má drsný a šokující závěr. (19.01.2010)

Zajímavá, mysteriózně laděná žánrová směs. Z Vertiga mám docela zamotanou hlavu. Ne že bych snad nechápal - film je natočen tak jemně a citlivě, že žádný prostor k bloudění nedává (dokonce nejspíš umožňuje výkladů několik). Prostě mě při sledování mátlo, jak se snímek stává co pět minut něčím jiným. Chvíli thriller, potom sci-fi, následuje romantická vsuvka a pokračuje to kriminálním dramatem. Rozhodně nemám nic proti, bavilo mě to velmi, ale žánrově čistější Hitch je mi bližší. 8/10 (06.07.2009)

(1001) Nikdy bych neřekla, že zrovna Hitchcockovy filmy mě budou inspirovat k psaní básní, ale už je tomu tak: "vběhnout do prázdného kostela/zahlédnout tam lem jejích šatů//ta možnost tady je". Jinak je Vertigo hrdým členem jednoho filmového klubu, který jsem založila. Jmenuje se "Klub filmů o (starých) mužích, kteří jsou pro mě nesmyslně a dětinsky posedlí neživotnými a neskutečnými ženami" a jeho dalšími členy jsou třeba Lesní jahody nebo Velká nádhera. Z posměšného tónu názvu klubu vyplývá, že tento typ filmů nemám příliš v oblibě, ale u Vertiga tomu tak úplně není, protože v jeho případě se mi velmi líbí, jak to všechno vypadá. Práce s kamerou a střihem se mi totiž zdá tak zajímavá, že u toho zapomínám na to, že nemám příliš pochopení pro téma. Jsem pod vlivem dojmu, že Stewartova topornost a herecká bezradnost (Je vážně pravda, že je považován za jednoho z nejlepších amerických herců v historii? Cary Grant říká, že prošlapal cestu Marlondu Brandovi a jeho stylu mluvy. Nemůžu tomu vůbec uvěřit.) dodává filmu nádech takového zoufalství a tápání v údělu, jaké tam Hitchcock snad ani neměl v úmyslu vkládat. (25.04.2015)

U mě jednoznačně nejlepší Hitchcockův film, kterému ale pořád chybí docela dost k tomu, aby dostal nejvyšší hodnocení. To"tajemno" mohl rozvést mnohem víc a udělat film mysterióznější, několikrát mi takhle bohužel bylo dopředu jasné, co se cca stane (i když hlavní pointu jsem, přiznávám, neuhodla, to ale nemůže podle mě nikdo) a hlavně mi tam přebývá asi tak půlhodina, jejímž ubráním by bylo Vertigo nadupané napětím a ani chvíli bych se nenudila. V téhle podobě bohužel takové okamžiky nastaly, některé scény i postavy (Johnyho přítelkyně malířka) mi přišly naprosto zbytečné. (06.07.2007)

"Tady jsem se narodila. A tady zemřela. A pro tebe to byl jen okamžik, který prošel bez povšimnutí." To ale bylo bulíků co Madeleine navěšela Scottiemu na nos. Jenže každej chlap se čas od času rád nechá tahat za ocásek od krásný ženy, takže Scottiemu rozumím. A i když příliš nerozumím filmovýmu umění, tak jsem tady měl pocit, že Hitch dokázal vytvořit napětí i tam, kde vůbec žádný nebylo. Já jsem tu hru přijal a kromě Scottieho halucinací jsem si to docela užil. Jen mě zaskočil ten Batman na konci, co učil lidi lítat. Toho jsem tam fakt nečekal. (16.02.2022)