Spánek spravedlivých (S01E01)

Oproti předloze sice zkratkovité, avšak překvapivě věrné, což mi po zprzněném Zaklínači či Zámku a Klíč dělá velkou radost. Vizuál je navíc správně gotický, ačkoliv občas možná příliš moderní. Každopádně Tom Sturridge je skvělá castingová trefa, stejně jako Holbrook. Rozjezd tedy velice slibný a ačkoliv se zatím nejedná o vytoužený orgasmus, na další díly se těším. (07.08.2022)

K Sandmanovi už jsem psal nějaké třesky plesky, ale čím na mě nejvíc zapůsobil a z čeho se tu zpovídám - stal jsem se závislým na soundtracku. David Buckley napsal hudbu, která zvláštně stírá rozdíl mezi bdělou racionální realitou a snovou říší. Ta stěna je najednou docela průchozí. Před spaním ideální. (09.05.2023)

Tak, jako by bylo snadné nechat se nalákat chvalozpěvy na předlohu, bylo by vcelku pochopitelné vyhnout se tomuto seriálu velkým obloukem, kvůli negativním ohlasům lidí, kteří si pletou tvůrčí svobodu s hyperkorektní mánií dnešní doby. Mě osobně vadí zpětná implementace menšin tam, kde být nemohli a kde jde jen o společenskou manýru, aby to bylo...korektní. To ale není případ Sandmana. Zatím. Komiks je specifický žánr a pokud se jedná o mytologii, tak dvojnásob. Tady si mohou autoři dovolit ledasco. Pokud nepřekročí mez, jako v Zámek a klíč, nechám se příběhem dovést až ke konci, protože zatím je to fajn a dle ukázek, je potenciál tohoto světa nevyčerpatelný. Jen je to zatím podivně studené. (07.08.2022)

S převáděním comicsů do filmových okének bývá většinou problém, zde ale můžu napsat, že první díl rozhodně má comicsovou duši, což může být přirozeně podílem Gaimana na scénáři. Parádní vizuál dýchá gothickým hororem, a to já rád. Z herců mě nejvíce bavil Charles Dance, z něhož charisma doslova srší nejen od dob GOT. Po celou dobu je cítit jakési napětí, co se (děsivého) stane. Po letech se nejspíš znovu pustím do comicsové předlohy, mezitím si ale dám další díly. (05.08.2022)

1.díl. Morfeus, zvaný Sandman, vládne své Říši Snů neomezenou silou jako Bůh. Žije věčně, má nesmírnou, nekonečnou moc nad všemi obyčejnými lidmi ve světě Bdění, a též své poddané, plně věřící v jeho spravedlivou vládu. Těm "z druhé strany" plní prostřednictvím sebe samotného jejich nejniternější tužby, ale též je i děsí k smrti nočními můrami. Jednoho normálního dne se vydá do jejich světa, aby ulovil jednu z nestvůr uniknuvší pryč z jeho dosahu. Jelikož se vydává mimo své území a mimo nehmotný svět, dává si pozor, aby neučinil fatální chybu, jež by ho mohla zabít. Nachází se právě v Berlíně, v roce 1916, uprostřed světové války. Ta v Londýně staršímu muži, Roderickovi, okultnímu čarodějovi, sebere syna. Magus, jak si nechá říkat, je ředitelem své malé soukromé školy pro nadané. Se svými žáky se rozhodne přivolat Smrt, s níž by se mohl dohodnout na návratu jeho "jediného" syna (má sice i druhého, na tom mu ale příliš nezáleží). Poté, co si však přivolá "Sandmana" (jak se mu bude brzy přezdívat), ho čeká zklamání. Alexej, přeživší se sourozenců, je tehdy ještě malý kluk, ničemu příliš nerozumí. Způsobí však pohromu, přesněji, dvě. Přivede do domu mladší dámu, jež se zde brzy zabydlí, a po deseti letech plných nabytého bohatství (Roderick sebral Sandmanovi jeho poklady a přišel si na jmění) zabije otravného havrana. Ten představoval jedinou možnost, jak by se mohl nadpřirozený dostat ven. Představoval jeho věrnou spojenkyni a kamarádku v jednom. O pár dní později se syn okultního mága rozmýšlí nad bohovým propuštěním. To otce rozčílí, a samém záchvatu vzteku narazí hlavou do skleněné koule chránící nadpřirozeného před útěkem a zemře. Čas plyne a z Alexeje se stane stejně starý muž jako jeho otec. Při posledním opuštění Sandmana přeruší linii též chránící před jeho úprkem. Muž se dostává na svobodu a prokleje Alexeje věčným spánkem. Po návratu do své říše ho čeká pohled na století trvající rozklad všeho, co kdy vybudoval. 90 procent, slušný začátek. (07.04.2023)