Cudzinci vo vlaku

První asi hodinu jsem si myslela, že mě konečně nějaký Hitchcockův film opravdu zaujal a že bude výborný. Bohužel, posledních asi dvacet minut se z toho stala neskutečná fraška, valila se jedna hovadina za druhou a místy jsem se tomu skoro smála. Navíc mi ten závěr přišel značně nedotažený a zvláštně ustřižený. Škoda. (04.12.2010)

I přes několik výtečných a napínavých scén jako například sledování oběti v zábavním parku či chvíle v ložnici Brunova otce představuje první hodina pouhou občas maličko rozvleklou přípravu na závěrečnou perfektně gradovanou koncovku s promyšleným střídáním záběrů činností Guye a Bruna a vrcholící podařeným zakončením na kolotoči. Po Psychu asi to nejlepší, co jsem od Hitchcocka zatím viděl. Silné 4*. (25.04.2010)

Sir Alfred Hitchcock je pre mňa obrovská autorita. Má môj rešpekt, obdiv a uznanie. Je stálym členom v rebríčku mojich najobľúbenejších režisérov. No a tento svoj vysoký kredit si u mňa ešte viac navŕšil filmom "Cudzinci vo vlaku", ktorý natočil v roku 1951. Naservíroval mi výborný čiernobiely noir thriller. Príbeh výmeny vrážd. Bolo to zaujímavé, napínavé, scénaristicky vypilované a dokonale filmársky spracované. Alfred Hitchcock mi opäť doprial skvelý divácky zážitok. **** (16.09.2017)

Jeden z těch méně doceněných, ale o to lepších Hitchcockových filmů, který jede od svého začátku, až do konce, po jasně dané přímce, jenž vykresluje změny povahy dvou naprosto rozdílných osob. Osudové setkání se pro jednoho muže mění v zábavnou hru, pro druhého v noční můru. Napínavý film, který udrží diváka v pozoru a ostražitosti. Nikdo z nás by si nepřál, objevit za svými zády takového Bruna. Hitchcock se zde mj. předvedl i několika zajímavými záběry, které dokazují jeho režisérskou velikost. (23.01.2012)

Film, na němž by se mohlo vyučovat vyvolávání napětí, které je - jako vždy u Hitchce - nadřazeno věrohodnosti postav i situací, v nichž se ocitají. Scénu za scénou jsou Cizince ve vlaku mistrnou ukázkou, jak si získat a udržet divákovu pozornost a jak si pohrávat s divákovým očekáváním. Od úvodního střetnutí, které kromě obou postav uvádí na scénu také klíčový motiv duality (s kontrastem černé a bílé se vzhledem k bílé barvě Guyova sportu pracuje po celý film) a neméně důležitý prvek náhody, přes černohumrně laděný stalking v zábavním parku k dechberoucímu lovení zapalovače, kdy nás Hitchcock přiměje fandit psychopatovi. Morální ambivalence, schopnost postavit dětsky nevinné na roveň smrtonosného, graduje tou nejďábelštější jízdou na kolotoči, jaká se kdy v nějakém filmu objevila. Při jejím natáčení se údajně i mistrovi napětí potily ruce. Nedokážu si představit lepší doporučení. (Když Guy v úvodu filmu vystupuje z vlaku, Hitchcock do něj s basou nastupuje). 85% Zajímavé komentáře: jojinecko, Cimr, pijavica (08.09.2007)