Bezva ženská na krku

Nemůžu říct, že bych se několikrát nezasmál, ale film prakticky stojí a padá na výskytu jediné dobře napsané postavy starosty a hrstce povedených hlášek. Dámy jistě potěší pohled na zdaleka ne ještě vetchého hrobníka, pánové se pravděpodobně zase zatouží na chvíli vrátit do školních lavic. Jednoduchý scénář bohužel o moc víc nenabídne a vy jste po té hodince a půl nakonec rádi, že si odnášíte z kina alespoň část mozku. 60% (05.11.2016)

Žánr vesnická romantická komedie zrovna není můj šálek kávy. Ale vzhledem k tomu že Bezva ženská zde měla ještě donedávna na současné české poměry nadprůměrné hodnocení a je s Vetchým, zkusil jsem ji. A jedná se o docela fajn podívanou. Hlavní je že věci, které bych tomu vytkl zrátka patří k žánru. A my Češi je tak rádi opisujeme od Američanů. Patří do nich hlavně ta hrozná předvídatelnost a naivitka (i když roztomilá a vlastně i vhodná do celého konceptu.) Ale docela mě to i bavilo. Jede to sice podle osvědčené šablony a řídi se to heslem: hlavně nějak hodně nepřekvapit. ALE Je to docela vtipné, příjemné (ano, svítí tam sluníčko a jsou tam zvířatka) prostě to má švih. Navíc to nikdy nepřekročí hranici vkusu a obejde se i bez vulgarit. Na takový obyčejný večer je to ideální. Ale na víc jak hezké 3 to nebude, protože přece jenom ten film působí krapet nevěrohodně a je lepší nad tím moc nepřemýšlet. Anebo jenom zaspal svoji dobu? 70 % (17.03.2017)

Rozhodně je lepší u toho nepřemýšlet a jednoduše vypnout, pak je možné odnést si poměrně příjemný zážitek. Jakmile se do nějakých rozborů pustíte, musí vás nutně napadnout, že celý film byl snad splácán za jedno odpoledne a to včetně napsání scénáře. Love story pančelky a inženýra hrobníka, která se odehrává v podstatě během jednoho odpoledne, je navíc zasazena do jaksi sterilních kulis, což působí až trapně. Když například pan starosta prohlásí, že právě dokydal, nelze mu to věřit. Pokud se to srovná třeba s Troškovými Hošticemi, je to jako nebe a dudy. Na rozdíl od této prázdné skořápky v Hošticích ten hnůj prostě cítíte. Ani postavy nejsou tak úplně dotaženy do konce. A tak se stane, že se v závěrečné fázi filmu zcela nepochopytelně hlavní hrdinka otáčí jak korouhvička o 180° od Božíčka k Langmajerovi a hned zase zpátky. Vesnice působí prázdně a Táborský s Langmajerem, jakoby každý patřili do jiného filmu, dvou rozdílných žánrů. Nicméně jak již píši na začátku - na první dobrou to bylo vcelku fajnové pokoukání, jen to pak pustit z hlavy. (20.04.2017)

Bylo nebylo, kdesi v malebné středočeské vesničce se potkal nerudný morous s mladou paní učitelkou. Za jejich setkáním nebyla náhoda, nýbrž pan starosta. A tak ji musel nerudný chlap přijmout pod svou vlastní střechu. Jemu se to samozřejmě nelíbí a paní učitelce taky ne, kdo by chtěl spát na hřbitově v bývalé márnici. Jejich soužití s sebou přináší humorné i vážnější situace od začátku poctivě dávkované. Přesně podle starého pořekadla, že co se škádlívá, to se rádo mívá. O další vtipné scény se starají vesnické figurky, které nejsou vůbec bláznivé, ale milé a přívětivé. Jsou zahrané tak, že i ty nejmenší roličky si divák zapamatuje. Každý z nich sem prostě patří, i kdyby řekl jen jednu větičku a šel zase o dům dál. Ondřeji Vetchému podobné typy postav pěkně sednou a je v nich hodně sympatický. Dokonce se tu vysvlékne do půli těla a předvede svou muskulaturu, za kterou se rozhodně nemusí stydět , takže dámské osazenstvo si přijde na své jako jsem si přišla já. Fórečky jsou načasované tak akorát a přiměřené. I na hercích bylo vidět, že se při natáčení příjemně bavily a to se podařilo přenést i na diváky, jestli se to dá říct o novinářích a fotografech, kteří se zúčastnili novinářské projekce 11.10.2016 v kině Atlas stejně jako já a můj doprovod (maminka). Já jsem se smála nebo aleposň pousmívala od začátku do konce. Film je to příjemný, pohodový, svěží a jednoduchý. Není pořeba nad ničím dlouze přemýšlet. Se svou letně romantickou atmosférou se přesně hodí do těchto zakaboněných dnů. Užila jsem si ho. Tenhle typ komedie mi sednul jako ulitý. Zapadám do té škatulky, pro které je určen. A to, že se tady objevují věci, které jsem viděla už někde jinde, mi absolutně nevadilo. Považuje je za klasiku a s tou nemám žádný problém, když s ní někdo vyjde na světlo. Když to dobře funguje, tak nejsem vůbec proti. Přesto, že jsem byla účastnicí novinářské projekce, tak jsem si film užila a příjemně se i s doprovodem bavila. Odcházela jsem z kina příjemně naladěna a cítím se tak ještě pár dní po projekci. Takže za mně a můj doprovod tenhle film svůj účel splnil. Byl fajn. (12.10.2016)

Tak jsem zase na vážkách, zda být hodná nebo zlá. Na film o protikladech, které se přitahují, jsem byla zvědavá, ale hlavně v druhé půli jsem si nebyla jistá, jestli koukám na snímek český nebo emerický, ve kterém hrají čeští herci (toto nebyl kompliment, kdyby to někomu náhodou...). Po pravdě celý závěr byl příšerný. Jen před pár dny jsem úplně stejný motiv (který nebudu spoilerovat, pouze napíšu, že se tam utíká) viděla v jiném filmu. Prosím, vymyslete už něco jiného! V české vesničce, kde čas utíká jen podle řečí (jinak to opravdu nepoznáte, slunko tam svítilo pořád, krom chvil, kdy měli všichni depku, to pršelo) to vypadalo idylicky jako v oné kominíkově rodině, obě hlavní postavy jsou sympatické, až to bolí... No čerstvě po premiéře dám za 4*, protože na 3 hvězdy bych se musela o hodně míň smát, to já zase přiznám. (13.10.2016)