Případ Sloane

Obsahově dostiučiňující... pro toho, kdo ještě věří v pohnutky mocných jiné, než požitkové. Jinak nečekaně poutavě podaný raport o politických a marketingových manipulacích, byť mírně zašifrovaný kadencí dialogů na hranici srozumitelnosti tak, aby se divák nestačil zorientovat v zajetých praktikách typu: "Alexi, dej vědět dodavatelům demonstrantů" a jiných záludností určených k přetváření veřejného mínění, přesto vnímavým jedincům leccos našeptne. Samotná slečna Sloaneová se zde stává odrazem doby v níž žije a prostředí, ve kterém se pohybuje. Ke zvýšené koncentraci pozornosti se tak nutně přidává střídání pocitů obdivu, opovržení i lítosti a vnitřní tahanice o jejich převládnutí, neboť špičkové pracovní nasazení, umocněné snováním intrik, chorobnou touhou po vítězství a necitlivým využitím všech dostupných prostředků, nebývá slučitelné s normálním životem a výsledkem je bytost tak osamělá, že by se i džigolo ustrnul. Jako pozadí se už už nabízela jedna ze srdceryvných traumošek, kterými podobně nelítostní hrdinové procházejí v dětství, budiž scénáři ke slávě, že se tímto směrem neměl potřebu vyjádřit - to však neznamená, že by si občas nešikovně nevypomohl nějakou tou berličkou, mírně urážející divákův ostrovtip, což, alespoň mně, bohatě vykompenzovala strhující Jessica Chastain a zážitek mi víceméně nezkazilo ani finální novosvětské pozdvižení v soudní síni, ba dokonce ani fakt, že se v důsledku přijetí zákona vůbec nejednalo o výhru... (17.09.2017)

Film, který nám ukazuje zblízka zákulisí amerického lobbingu, hodnot, které politici a jejich klienti, respektive obslužné agentury vyznávají. Jessica Chastain podává dokonale svůj charakter chladné, nepřístupné a bezholedné ženy kariéristky, pro kterou je každý prostředek k vítězství dobrý. Nemůže se přece zdržovat drobnostmi jako osobní život, spánek, morální zasády. Přesto v sobě motivaci udělat něco jiného, než jen pro peníze. Bude muset svést před senátním slyšení největší bitvou o svůj kariérní život. Příběh svižně odsýpá, postupně odhaluje charakter hlavní hrdinky, byť její motivace zůstává poněkud nejasná. (06.04.2021)

Tak jsem zase jednou viděl film, kterému nemám, co bych vytkl. Jessica Chastain sice nepatří mezi mé oblíbené herečky, ale tady byla přímo fantastická. Proti Madeline Elizabeth Sloan je Antonín Blaník empatický sympaťák, kterému byste s naprostým klidem svěřili do opatrování nejen své domácí mazlíčky, ale klidně i vlastní děti. Takovou parádní směsici lhostejnosti, cynismu a intrik jsem snad ještě neviděl a ani se nedá říct, že bych si to všechno užíval, já jsem se v ději přímo bahnil. Jen mě poněkud zmátl závěr filmu, buď to v USA chodí jinak, nebo scénáristovi ujela ruka, ale u nás se přece lobbisté nezavírají i přes platný rozsudek. Každopádně byl pro mě tento snímek výborným zážitkem a určitě se na něj rád podívám znovu. (11.06.2017)

Jediná výtka: to vysvetlovanie. Aj keď iba raz v závere, pôsobí to rušivo. Pochopím to v akčňáku, ale keď už si niekto dobrovoľne pustí film o politike, keď niekto rozumie frázam ako "outsourcing sociálnych interakcií," myslím, že si dokáže domyslieť to, čo je zrejmé. Toľko k negatívam. Scenár by som (i tak) videl na nomináciu, Chastainovú bez debaty tiež. Pri scéne televíznej debaty zimomriavky ako už dlho nie. (17.07.2017)

"V tomhle městě nejsi od práskače nikdy dál než dva metry." Mám velkou úctu k lidem, kteří nikdy nespí, neustále kují lobbistické pikle, preventivně nikomu nevěří a myslí dvě partie dopředu. Spíš se jich tedy bojím a Elizabeth Sloane je jednou z nich. Přesto bylo úchvatné sledovat její souboj s druhým dodatkem, taky mě ohromila její předvídavost a její závěrečný monolog byl prostě vynikající. Už jsem slyšel spoustu "legendárních" filmových právnických keců, ale tyhle si budu dobře pamatovat. Stejně jako Lukášovo evangelium, kdybych náhodou potkal nadrženou jeptišku. (30.03.2018)