Božské

Film Božské byl uváděn na MFF Karlovy Vary 2016 a získal si ohromnou přízeň publika. Já se však s většinou v tomto případě rozcházím, a to poměrně výrazně. Houda Benyamina napsala příběh se silným základním motivem, ale nepromyslela ho do detailů. Odhlédneme-li od prvního dojmu, který neznalé francouzských předměstí šokuje a neumožní v klidu vnímat logiku scénáře, musíme konstatovat, že to docela skřípe. Dobře to popsal/a ve svém komentáři "iz67". Ani "královna podsvětí" Rebecca, ani obraty v chování Dounie a už vůbec ne citové lapení Reby pro mě nejsou uvěřitelné. Musím ovšem ocenit skvělé herecké výkony a nahlédnutí na předměstí velkých měst ve Francii, kde je realita mnohdy i horší. Jestli je "vyspělá" západní Evropa pro někoho ještě vzorem, měl by se tam jet podívat. Solidní tři hvězdičky. (09.07.2016)

Je jí asi šestnáct, je chytrá, netrpělivá. Má všechny předpoklady uspět. Což v dimenzích jejího světa - světa ohraničeného romským slumem a spletí uliček mezi sámoškou a mešitou - znamená mít dost ostré lokty, aby vám dala příležitost místní královna drogové a čórkařské scény. Dounia a její dětštější kamarádka sní o životě na pláži, hromadách peněz a to vše je v jejich představách na dosah ... Strhující film nezapřel ženský pohled, který se zálibou spočine na pěkném mužském těle, a dokázal působivě vystihnout, vyřvat vztek, který tady není jen trendy doplňkem příběhu, ale jeho jádrem. (03.09.2016)

Při sledování Božských se ke mě neustále vkrádala vtíravá myšlenka, že tohle všechno ve Francii natočili jako takové nenápadné edukační video o tom, že děti ze sídliště (nebo jakéhosi romského gheta) by se vlastně měli chovat slušně a že házení kamenů po hasičích se ne vždy musí vyplatit. Jinak jsem se ale po celou dobu projekce nechala unášet na vlně opravdu silných emocí, na kterých tohle dílko stojí. Celkově se jedná o tradiční film o dospívání dětí z vyloučených lokalit v tak trochu netradičním kabátku. (12.07.2016)

51. KVIFF - Nečekal jsem, že mě ve Varech v letošním roce opět sejme film s podobnou tématikou, jako tomu bylo loni. Témata o imigrantech se snažím brát většinou s respektem a nevím, co od nich čekat. Každopádně film Božské mi opět otevřel oči a odvyprávěl mi příběh z okrajové části Paříže, kde žije kdokoliv, jen ne rodilý Francouz. Příběh je hodně drsný a krutý. Zároveň ale dává imigrantům sežrat úplně všechno a nenechá na nich kus látky suché. Hlavní dvě představitelky (děti!) jsou naprosto skvělé a musím říct, že ve filmu nechaly duši. Jedna je drsná, vážná a myslí si, že jí patří svět. Pochází z romského slumu a jediný člověk, kterého má ráda je černoška. Ta je pro změnu ze spořádané rodiny, která neodpouští chyby a svými super hláškami perfektně uvolňuje neuvěřitelně vážnou atmosféru. Musím se přiznat, že v šoku jsem byl v průběhu celého filmu a závěr to jenom dodělal. Těch pár vět, co v tom filmu mají hasiči, mluví prakticky za vše. Pokud film uvidíte, určitě mi dáte za pravdu. (04.07.2016)

Komentář od J*A*S*M mě dostal, přesně tak! :D Hlavní hrdinka byla skvělá stejně tak jako postava, kterou hrála - drsná a drzá holka, která věděla co od života chce, ale s dobrým srdcem. První polovina filmu byla taková klidnější, od druhé poloviny se z toho ale stalo velmi silné drama. Příběh lásky - tanečníka mi tam připadal celkem zbytečný, ale bylo to hezké. Moc se mi líbilo prostředí gangu a vykreslení charakteru postav. A závěr byl velmi silný. (14.01.2017)