Božské

51. KVIFF - Nečekal jsem, že mě ve Varech v letošním roce opět sejme film s podobnou tématikou, jako tomu bylo loni. Témata o imigrantech se snažím brát většinou s respektem a nevím, co od nich čekat. Každopádně film Božské mi opět otevřel oči a odvyprávěl mi příběh z okrajové části Paříže, kde žije kdokoliv, jen ne rodilý Francouz. Příběh je hodně drsný a krutý. Zároveň ale dává imigrantům sežrat úplně všechno a nenechá na nich kus látky suché. Hlavní dvě představitelky (děti!) jsou naprosto skvělé a musím říct, že ve filmu nechaly duši. Jedna je drsná, vážná a myslí si, že jí patří svět. Pochází z romského slumu a jediný člověk, kterého má ráda je černoška. Ta je pro změnu ze spořádané rodiny, která neodpouští chyby a svými super hláškami perfektně uvolňuje neuvěřitelně vážnou atmosféru. Musím se přiznat, že v šoku jsem byl v průběhu celého filmu a závěr to jenom dodělal. Těch pár vět, co v tom filmu mají hasiči, mluví prakticky za vše. Pokud film uvidíte, určitě mi dáte za pravdu. (04.07.2016)

Oulaya Amamra je hviezdou budúcnosti, hodne mi pripomenula / pripomína Aliciu Vikander. Perfektne natočené, obdiv keďže ide o debut, akurát by som ubral....niekedy je menej viacej (a to nielen keď plávaš vo vode vriacej) :-)))) - tanečné výstupy, akokoľvek efektné, utlmovali vo mne prežitok, silu, naliehavosť. (12.07.2016)

Je jí asi šestnáct, je chytrá, netrpělivá. Má všechny předpoklady uspět. Což v dimenzích jejího světa - světa ohraničeného romským slumem a spletí uliček mezi sámoškou a mešitou - znamená mít dost ostré lokty, aby vám dala příležitost místní královna drogové a čórkařské scény. Dounia a její dětštější kamarádka sní o životě na pláži, hromadách peněz a to vše je v jejich představách na dosah ... Strhující film nezapřel ženský pohled, který se zálibou spočine na pěkném mužském těle, a dokázal působivě vystihnout, vyřvat vztek, který tady není jen trendy doplňkem příběhu, ale jeho jádrem. (03.09.2016)

Zajímavý film, první půlka se celkem vleče a sledujeme pouze mladistvé kravky jak nemají respekt před ničím. Taková typická debilní mládež z geta či předměstí. V druhé polovině už se začíná více něco dít, postavy se nějakým směrem vyvíjejíí, dochází ke konfliktům a změnám. Vše proloženo moderním tanccem, který není vůbec rušivý, až překvapivě. Pěkné sociální drama, trochu depresivní. (05.04.2017)

KVIFF 2016 - Tady se vážně vyplatí napsat přísloví 'To nejlepší nakonec' a to se mi přesně stalo. Nejlepší film, co jsem na letošním festivalu viděla. Líbila se mi to proměnnost scén mezi ghettem, divadlem a přátelství. Navíc naprosto dokonalý výkon hlavních hereček. Byla jsem překvapená a konec všechno dovršil, hodně jsem si poplakala. (09.07.2016)