Muž, ktorý vedel priveľa

Hitchcock sa mi vždy dostane pod kožu, niekedy viac, niekedy menej. Táto snímka je jedna z tých lepších, ktorá si udržiava klasické Hitchove napätie, krásne obrazové vyznenie, príjemných hercov (James Stewart!!!:), pekný hudobný motív a najmä rozkošnú Qué sera sera. Hitch je zbytočne zaškatuľkovaný pod označením ,,majster hororu", ale nemenej významné pozlátko ,,majster sofistikovaných thrilerov", si rozhodne môže pripnúť na hruď. (04.03.2010)

Neviděl jsem anglickou (původní) verzi. Jinak co jsem zatím od Hitche zaznamenal, jedná se o solidní nadprůměr, který ale nedosahuje kvalit vrcholů jeho tvorby. Stewart svého doktova McKennu zvládá podle očekávání výborně, překvapivě se však drží i zpěvačka Doris Day. Pokud jde o námět, přiznejme si, že dnes už je takhle korektně zabalený špiónský thriller poněkud zastaralý, přesto z něj Hitchcock dokázal vytřískat maximum napětí. Po formální stránce nemám co bych vytkl (snad jen do očí bijící zadní projekci v úvodních scénách, i když ta je pomalu Hithcovou značkou), co se týče scénáře, ten už je méně poutavý a ke konci ztrácí dech. 70% (21.06.2006)

Hitchcock si tu s nekrývanou pobaveností opět dělá zálibně srandu z žánrových i vlastních postupů a vychází mu z toho jeden z nejlepších a nejveselejších filmů vůbec. Začínám ale zpětně uvažovat, jestli H. vůbec kdy natočil prvoplánově vážně míněný film a jestli nejde jen o to k té jeho rafinované hře a umné hříčkovosti v klidu dozrát. *** V tomhle snímku jako by si vytknul, že předvede a patřičně přežene, jak vypadá v konstruovaném díle návodnost. Seminář Filmové vyprávění vs. realita: lekce z retuše. Pakliže přistoupíte na tu laskavou i odrzlou hru s vyretušovanou logikou příběhu, logikou chování postav, záběrů kamery, s tou okouzlující návodností, která je zároveň přesmíru doslovná i rozmarně ekletická, a po svém způsobu si neochvějně spěje k rozhodně dojemné a předem neodvoditelné a tedy divácky uspokojující (a v rámci vlastních nastavených pravidel i nesporně logické) pointě. *** Poslední památečná věta ve filmu korunuje takto vybudované dílo, neboť žertovně zdůrazňuje, že a) hosté celé dva dny vytrvale, věrně a otrocky bezmocně čekali v hotelovém pokoji, až se jejich hostitelé vrátí, a že b) taková věta může v takto rozjíveně střiženém příběhu dobře posloužit jako společenská ex post omluva. *** Vtip a šarm, elegance a hravost tu prosvítají celým způsobem sestavování snímku, svérázným přístupem k filmování, který nese striktně originální rukopis a je zde autorem blaženě, rozpustile i ironicky zreflektovaný. Ostatně jemná společenská i filmařská ironie laškovně šplouchá o břehy snímku téměř v každém záběru. *** A marná sláva, tesklivá melodie Que sera sera mi ještě dlouho nepřestane znít v uších... *** (10.08.2015)

Hodně povedený a kvalitní remake Hitchcockova staršího filmu, který jsem viděl už docela dávno, takže nemůžu příliš srovnávat. Úvod v Marakeši byl ale o hodně lepší než Svatý Mořic ve staré verzi. Arabský svět v barvě krásně vyniknul a svojí tajemností byl mnohem lákavější pro špionské hrátky a navíc ty eskapády Jimmyho Stewarta v marocké restauraci byly skvělé (vím jak se musel s těma nohama cítit :-)) Zezačátku mi příliš nesedla Doris Dayová, ale v průběhu filmu si mě získala, hlavně svým krásným zpěvem :-) No, takže celkově bych to shrnul jako velmi povedený thriller a velmi povedený remake, který si i přes ten fakt, že děj byl hodně podobný a žádné větší překvapení se konat nemohlo a také přes délku dvou hodin udržel napětí a také moji pozornost. ___ Je jen jedna věc, co mi vadí na všech Hitchcockových filmech. Nikdy si tam nevšimnu toho, když se tam mihne on sám :-)) (21.08.2011)

Asi jsem věděl příliš málo, ale můj přitroublý vkus mi nedovoluje hodnotit lépe. Po slibném rozjezdu, kdy jsem byl plně upoután k filmu, jakoby se poté režie ujal někdo jiný, kdo nemá ani šajn, jak vytvořit napětí. Tím chci říct, že se děj změnil v nudný příběh bez šťávy a bez poutavosti. Doufám, že Hitchcockův originál z roku 1934 bude lepší. 65% (28.03.2011)