Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (viac)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (103)
Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* ()
Další výborný Hitchcock. Každý jeho film (který jsem spatřil) je přinejhorším lehce nadprůměrný, ale většinou se jedná o filmové orgie. Tenhle příběh je celý vyprávěn pomalým tempem, které ale s každou minutou nabírá pořádnou gradaci. Divák je z průběhu ukován v křesle a usilovně přemýšlí jak vše dopadne, div si nehty neukouše ;-). Skvělé napsané, obsazené role včele s Montgomery Clift, Anne Baxter. Pozadu ovšem ani o píď nezaostává O.E. Hasse – jako řádný slizoun. 9/10* ()
Prvního "herce" ve filmu spatříme samotného mistra - Alfreda Hitchcocka. Záběry jsou krátké, pohyb kamery je krásně pomalý a proplouvá jako ryba ve vodě. Celkově není tolik dramatický jako většina jeho filmů. K přechodu mezi záběry jsou na můj vkus moc často používaná interpunkce v podobě prolínání záběrů. Za zmínku ovšem stojí dosti nevídané prolínačky - z panoramatického záběry do statického - se provede během dokončení panoramata. Ačkoliv nebyl Hitchock hlavním představitelem "film-noir" jeho hra se stíny je naprosto dokonlá, že by kde jaký představitel tohoto žánrů přímo " zčernal " (popřípadě zbělal) závistí. Celková délak filmu bude asi vypadat jako neuvážlivá,ale všechny záběry ve filmu plní ve filmu svoji funkci a plní ji velmi dobře. Tak často používané flashbacky hrají ve filmu svoji roli, jako herci, hudba, dekorace.Jejich množství je naprosto úměrné k jeho příběhu.Uznávám není to nejlepší Hitchcock, málo znalé by odradit a pro ty "již zkoukané" je to příjemné posezení u skoro poetického filmu... ()
Poněkud smutným shledávám fakt, že od začátku samého je zcela jasné, jak že se celá zápletka vyvrbí. V mezidobí je divák nucen sledovat kněze, jehož výraz tváře odkazuje na akutní gastralgii, zatímco jeho bývalá milenka se snaží podniknout takové kroky, aby její milý byl zbaven taláru a ona mohla skotačit. 44 % ()
Veľmi dobre spracovaná zápletka robí z tejto hitchcockovskej drámy pozoruhodné dielko. Stavia zásady nad česť a darí sa mu to od začiatku po koniec. Pozitívom oproti niektorým iným hitchcockovým filmom je aj to, že príbeh začína už od začiatku filmu, čo sa o niektorých jeho iných filmoch povedať nedá. Hoci som Clifta videl hrať predtým iba raz (vo Freudovi), so svojim minimalistickým herectvom a charizmou ma však dostatočne presvedčil a to isté zopakoval aj tu. No a samotného režiséra, vychádzajúc z kostola, sa mi opäť podarilo postrehnúť. ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (9)
- Hitchcock prohlásil, že byl unešen výkonem Anity Björk ve filmu Fröken Julie (1951), a tak ji chtěl i pro tento svůj film. Björk přijela do Hollywoodu i se svým milencem, spisovatelem Stigem Dagermanem a jejich dcerou. Warner Bros však trval na tom, že dokud se nevezmou, nemůže ve filmu hrát, a tak nakonec roli Ruth Grandfort hrála Anna Baxter. (Kulmon)
- V roce 1947 získal Alfred Hitchcock práva ke zfilmování divadelní hry Paula Anthelma „Nos deux consiense“ z roku 1902, kterou před časem viděl v Anglii. Natáčení tohoto filmu neustále odkládal a po mnoha úpravách jej pod názvem Zpovídám se zahájil až v roce 1952. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- V jedné z prvních verzí scénáře byl Logan (Montgomery Clift) obviněn a ještě předtím, než byla prokázána jeho nevina, se oběsil. Zároveň existovala verze, ve které předtím, než se stal knězem, zplodil nemanželské dítě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
Reklama